Téma vzhledu a krásy je vždy kontroverzní a nejinak je tomu ve spojení s prací. Do jaké míry naše vrozené dispozice a péče o vzhled ovlivňují naše šance a vyhlídky v profesní sféře? Je krása vždycky bonus? Může mít zaměstnavatel nějaké požadavky na vzhled zaměstnanců, nebo se jedná o diskriminaci? Jsou na tom muži stejně jako ženy?
Při přípravě na tuto epizodu jsme obdržely řadu více či méně smutných zkušeností našich posluchaček, které ilustrovaly, jak zásadní fenomén vzhled v práci je.
Atraktivní a reprezentativní vzhled jsou spojovány s představou úspěchu a výkonnosti a mohou příznivě ovlivnit i výsledky výběrových řízení. Zároveň existují pozice, na kterých zaměstnavatelé očekávají reprezentativní vzhled zcela vědomě. S tím se dá pracovat, zároveň to ale může příliš odvést pozornost od jiných kvalit a kompetencí.
V právním okénku se věnujeme tématu oblékání, a to ve třech formách. Těmi jsou jednak osobní ochranné pracovní prostředky, na které máte nárok a zaměstnavatel je musí poskytnou.
Další formou je uniforma nebo stejnokroj, jehož nošení někdy dokonce vyžaduje i zákon. Pokud zaměstnavatel nějakou uniformu chce nebo musí zajistit, opět jde o jeho náklad.
Třetí formou je pak dress code. Tedy psaná či nepsaná pravidla oblékání. I s ohledem na judikaturu je možné říci, že jde v podstatě jen o právně nevymahatelná doporučení. V některých případech by se mohlo jednat i o diskriminaci, například o diskriminaci z důvodu sociálního původu nebo zdravotního stavu.
Očekávání ohledně vzhledu mohou ovlivnit i profesní volby. Mluvíme o tom, jaká kariéra se prorokuje hezkým holčičkám a jak je to s představou, že herečky musí být štíhlé.
Otázka váhy u žen je celkově poměrně komplikovaná, pokud jde o kariérní vyhlídky nebo o uplatnění v politice i jinde ve veřejné sféře. A pokud – jak uvedl jeden náš posluchač – s vráskami a šedinami mohou muži zdvojnásobit hodinovku, pak si musíme přiznat, že roky praxe a zkušeností, jestliže jsou na člověku vidět, se hodnotí jinak u mužů a u žen.
Ani fyzická krása ale nemusí být vždycky jen výhodou, jak ilustrují zkušenosti například novinářky Lindy Bartošové nebo zpěvačky Jany Kirschner. Může to znamenat mimo jiné i podceňování jiných schopností, které by krásné ženy mohly mít. O pomluvách, podle kterých tyto ženy dosáhnou na kariéru přes postel, ani nemluvě.
Mluvíme i o tématu osob s estetickým zdravotním postižením, ať už takovým, které je možné zakrýt, nebo nikoli. Podnětná je v tomto ohledu diplomová práce Jany Buchmannové. Její komunikační partnerky navíc měly samy tendence se směřovat do takových pracovních oblastí, kde měly za to, že jejich vzhled nebude vadit.
V této souvislosti zmiňujeme také proměny zobrazování rozmanitých typů lidí v reklamě, i to, že vnímání krásy a vzhledu se mění v místě i čase a zároveň se hodně odvíjí od socioekonomického postavení.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás