Současný první náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Kulhánek (ODS) byl v minulosti dlouholetým starostou Kadaně – v nadcházejících krajských volbách se jako lídr kandidátky ODS opět uchází o pozici hejtmana kraje. V rozhovoru jsou reflektovány kroky vedení kraje za uplynulé čtyři roky i to, nakolik náměstek hejtmana považuje uplynulé období za úspěšné.
Poslední čtyři roky jste byl za ODS společně s ANO a Spojenci pro kraj ve vedení kraje. V rozhovoru pro Deník Alarm ústecká zastupitelka Kateřina Stojanová řekla, že má pocit, že jsme v Ústeckém kraji z hlediska krajského vedení poslední čtyři roky zažívali jen jakousi „udržovačku“. Konkrétně upozorňovala, že jí u současné krajské rady chyběla vize, kam kraj posunout. Vy jste první náměstek hejtmana. Souhlasíte v tomto směru s paní Stojanovou?
Tomu se usmívám, protože paní Kateřina Stojanová, byť je to zastupitelka, asi nemá přehled a neví, co vše se v krajské radě odsouhlasilo. My rozhodně nestagnujeme. Naopak jsme udělali dvakrát více investic, než bylo v minulém volebním období. Jednou tolik investic jsme dali do zdravotnictví, zvýšili jsme šestkrát příspěvek na obnovu památek. Asi třikrát jsme zvedli příspěvky do vodního hospodářství, do oprav tůní, rybníků a vodovodů v obcích. Dále jsme asi čtyřikrát zvedli dotace na odpadové hospodářství do obcí a do měst. A kromě toho jsme také rozdělili Fond spravedlivé transformace, na který obdržel Ústecký kraj 15,8 miliardy korun – v rámci něho jsme už rozjeli první programy.
Přes Regionální stálou konferenci se prosadilo, že se na těžbu lithia přispěje několika stovkami milionů, téměř miliardou, přestože my jsme s tím nesouhlasili. Například z toho důvodu, že stále nemáme studii proveditelnosti ze strany Geometu a ČEZu. A pokud ji nemáme, tak nevíme, jestli se těžba v Ústeckém kraji vyplatí a jak bude vypadat. Místo toho jim už dopředu dáváme peníze.
A v oblasti sociálních věcí, která je mou specializací, jsme dosáhli dvou velkých úspěchů v přípravě zákonů – předně v zákonu o podpoře bydlení, který už prošel prvním čtením. Zde jsem byl za celorepublikovou Asociaci krajů v pracovních týmech jako bývalý starosta Kadaně, abych do procesu vnášel naši perspektivu. Tento zákon by měl umožnit v Ústeckém kraji rozvolňování sociálně vyloučených lokalit. Druhý zákon, který bude předložen vládě na podzim, je redesign sociálních dávek, který připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zde spolupracuji s panem Jurečkou.
Pokud se ale posuneme k sociální politice, tak to, co zmiňujete, jsou věci, které se dějí na parlamentní úrovni, nikoliv na krajské.
Ty se dějí na parlamentní úrovni, ale to proto, že jsme na to celé roky tlačili, aby se to do parlamentu vůbec dostalo. A kdyby vláda naše připomínky neměla, tak by to nikdy v této podobě nevzniklo. A mrzí mě, že paní Stojanová, která je za Piráty, nezná tyto návrhy zákonů, když to předkládá její pirátský předseda Ivan Bartoš.
A kromě toho v sociální oblasti jsme udělali spoustu práce pro ty opravdu potřebné. Například jsme udělali dotační titul pro Klokánky – ty má financovat MPSV, ale chyběly peníze, aby dokázaly přežít daný rok, protože dostávají peníze jen tehdy, když mají děti v zařízení. Když tam ale nemají dostatečný počet dětí, tak peníze nedostanou, ale zaměstnanci tam musí být 24 hodin v týdnu. Proto Klokánky dofinancováváme.
Co se týče klientů s poruchou autistického spektra, tak v oblasti péče o tyto lidi jsme byli v republice na chvostě. Udělali jsme si analýzu stavu ve spolupráci se sdružením rodičů. Předloni jsme do této problematiky dali 10 milionů a předloni 17 milionů a posílili jsme výrazně služby pro tyto klienty, které byly nedofinancované ze strany státu. Dnes jsme ve stavu, že jsme rozjeli další dotační titul, který se týká sociálního podnikání.
Výkupy bytů v sociálně vyloučených lokalitách
Jan Papajanovský v rozhovoru pro Deník Alarm upozorňoval, že v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace kraj spustil program za 400 milionů korun, který umožňuje v sociálně vyloučených lokalitách financovat volnočasové pracovníky s mládeží a asistenty kriminality. Papajanovský nicméně řekl, že mu to připadá, že je to nošení dříví do lesa a že by vnímal jako vhodnější, pokud byste vyjednal za tyto peníze výkupy bytů. Nepřipadá vám, že tento typ politiky mohl kraj během uplynulých čtyř let dělat a zlepšit tak situaci ve vyloučených lokalitách?
To je opravdu legrační názor, nezlobte se na mě. Pan Papajanovský ví dobře, že to je jinak. Výkup bytů je spojený se zákonem o podpoře bydlení, o kterém jsem tady před chvílí mluvil. Jeho součástí mají být prostředky z Ministerstva pro místní rozvoj, 7 miliard, o které usiloval v rozpočtu Ivan Bartoš. V rámci toho zákona je i výkup bytů. A ten zákon samotný umožní to, že byty v sociálně vyloučených lokalitách vůbec půjde vykupovat. Protože vy, když chcete vykoupit byt, tak na druhé straně také musí být někdo, kdo vám byt prodá. A aby vám druhý člověk byt prodal, tak ho k tomu musíte nějakým způsobem motivovat. Tento zákon o podpoře bydlení dobře motivuje ve spojení se zákonem, který připravuje Marian Jurečka – protože se konečně sníží částky na příspěvky na bydlení na reálnou hodnotu částek za nájem.
Před 20 lety vláda České republiky schválila normativy příspěvků na bydlení, jenomže jiné částky nájmů jsou v Ústeckém kraji, jiné ve Středočeském, Východočeském, Jihomoravském a tak dále – ale to normativy nezohledňují. To znamená, že u nás můžou obdržet žadatelé, kteří nemají příjmy, příspěvek na pronájem bytu 3+1 až 13,5 tisíce měsíčně. Ale reálná hodnota nákladů je 5 až 6 tisíc. Ten rozdíl zůstává v kapse vlastníka bytu, žadatel z toho nemá nic. Redesignem příspěvků na bydlení a zákonem o podpoře bydlení se výnos pronajímatelů sníží na částku, která je u nás v regionu těch 5 až 7 tisíc. Tím pádem se také sníží na minimum motivace dělat obchod s chudobou. A my vedle toho nabízíme, že byty od vlastníků vykoupíme, respektive je vykoupí obce a stát jim na to dá peníze.
Vy se tedy domníváte, že za uplynulé čtyři roky ještě nemělo smysl vykupovat byty od spekulantů s bydlením v sociálně vyloučených lokalitách, protože spekulanti by neměli zájem vám byty prodat? Chápu to dobře?
Smysl to má jen v případě, že daný člověk vám to chce prodat. A to jsou jednotlivci. Existoval na to program z Ministerstva pro místní rozvoj a vykupovat se dalo. My jsme v Kadani také vykoupili část bytového fondu. Ale nešlo to udělat masivně, to jsou jednotlivé byty. Kdežto zákon, o kterém mluvím, ten to umožní ve vyšší míře a vytvoří pro to podmínky obcím. My jsme neztráceli čas, jak říká pan Papajanovský.
Například v Mostě se byty v sociálně vyloučených lokalitách vykupují průběžně, například za rok 2023 město vykoupilo 26 bytů za 23 milionů korun. Tedy minimálně ze zkušenosti obcí vyplývá, že někteří spekulanti s bydlením mají zájem tyto byty prodat i nyní.
Tyto obce to vykupují za peníze z programu z Ministerstva pro místní rozvoj z evropských peněz. A jsou to jednotky bytů, to nejsou stovky, rozumíte? Například jsem jednal s vlastníkem bytů ve vyloučené lokalitě ve Šluknově, kde je situace asi téměř nejhorší, je to tam skoro jako v Mojžíři v Ústí nad Labem. Tak jsem jednal přímo s majitelem, který to chtěl prodat jen jako celek za nějakých 250 milionů. Obec tuto částku samozřejmě nemá, ale kraj to taky nemá, protože to jsou obrovské sumy.
A to se jednalo o panelový dům?
To je několik panelových domů. Je jich asi osm. Majitel tedy nechtěl prodat jednotlivé domy, ale Šluknov z těch osmi má zájem jen asi o dva. Čili vy ho k prodeji musíte dotlačit z druhé strany. A ta druhá strana je legislativa, kterou jsem zmiňoval. Tedy to, co říká Papajanovský, to, co se dělá v Mostě, to, co se dělá v Chomutově, to, co se dělá v Kadani, to jsou výkupy bytů, ale jen jednotlivých. Vy těch bytů koupíte maximálně 10 do roka, ale takto nepohnete se sociálně vyloučenými lokalitami. To musíte vzít „z gruntu“ a za větší finanční částky. Ale na to stát pamatuje a to je těch 7 miliard z Ministerstva pro místní rozvoj.
Když jsme se tedy dostali k zákonu o podpoře bydlení, tak zrovna 7 miliard ve státním rozpočtu pro tento program koalice SPOLU včetně ODS nepodpořila.
Ano, ale já, i když jsem z ODS, tak jsem jel za Bartošem, který mi volal, abych mu přijel pomoci. Tak jsem šel a ve sněmovně jsem apeloval, aby se to změnilo. Oslovil jsem premiéra, byl jsem za předsedou senátu, oslovil jsem kdekoho a pohnulo se to. Ten rozpočet se upraví tak, že Ministerstvo pro místní rozvoj finance na program dostane postupně. Nedostane je hned kvůli tomu, jak vypadá rozpočet České republiky, ale dostane je postupně. Ale ty peníze se tam dostanou. Byť jsem členem ODS, tak jsem za to bojoval a vysvětloval jsem, proč ten program chceme a proč ho potřebujeme. Proto, když byl premiér Fiala v Ústí, jsem ho vzal do Mojžíře. Tam jsme to navštívili proto, aby si poslechl od starousedlíků o lidech, kteří v Mojžíři žijí na dávkách – mimochodem, panelový dům tam vlastní nějaký Rus – aby premiér rozuměl tomu, co říkám, a zákon prošel. Kdyby mě slečna Stojanová doprovázela, možná by jí došlo, jak to všechno souvisí, a netvrdila by, že nic neděláme.
A máte konkrétní plán, jak budete v tom příštím volebním období postupovat ve výkupu bytů, pokud budete opět ve vedení kraje? Například kolik by to stálo peněz a zda bude stačit investice z Ministerstva pro místní rozvoj? Máte už to konceptuálně uchopené?
Ano. Oba zákony, redesign dávek a zákon o podpoře bydlení, které spolu jsou propojené, by měly nabýt účinnosti 1. července příštího roku. A s těmito zákony půjdou do obcí i peníze. My jsme samozřejmě ochotni se na tom podílet. Budeme si jednotlivé lokality mapovat, budeme spolupracovat s obcemi, jako to už děláme dnes. Proto jsem měl minulou středu seminář pro obce – pan Papajanovský jako starosta České Kamenice chyběl – kde se obce mohly začít učit konkrétní procesy a prováděcí předpisy. To vše proto, aby to mohlo fungovat a běželo to. To je náš hlavní úkol a to považuji za prioritu.
A máte orientační představu, kolik bytů bude potřeba vykoupit a kolik to bude stát?
Celkovou sumu nevím, ale za celý Ústecký kraj to budou ve finále stovky bytů. Ale oni se nemusí všechny vykoupit. Pozor, to je důležité, protože vlastník bytu se do toho programu může zapojit sám. Nemusí ten byt prodávat. A proč by se zapojil sám? Protože bude mít v bytě garantovaný nájem, bude mít garantované případné škody a bude mít garantovanou asistenční službu ke člověku nebo rodině, která bude socializovaná. Tyto záruky tam nikdy dříve nebyly. Možná proto nebude muset docházet k masivním výkupům, ale dojde k tomu, že se privátní vlastníci do toho systému sami zapojí.
Například naši redaktoři Saša Uhlová a Pavel Šplíchal návrh tohoto zákona kritizovali, protože přestože nabízí možnosti garance pro vlastníky bytu, tak ten zákon nikomu neukládá žádnou povinnost zlepšovat podmínky bydlení. Ani městům nedává povinnost vytvářet sociální byty pro lidi, kteří jsou na sociálním dně. Nebojíte se, že tento zákon nakonec bude „bezzubý“?
Na každé radnici sedí starostka nebo starosta a 90 procent z nich tam chce být zvoleno znova. A aby byli zvoleni znova, tak je na ně obrovský tlak ze strany občanů, aby se řešily sociálně vyloučené lokality. Já jsem dělal 20 let starostu Kadaně a vyloučené lokality tam máme dvě, tedy vím, co to je. Proto je to dotlačí k tomu, aby s tím něco dělali, nebo je tam v příštích volbách lidé nezvolí. Ta situace je dotlačí k činnosti. Samozřejmě, povinné to není. Žijeme v demokratickém státě a každý si to může udělat podle svého. Ale my jako kraj budeme metodicky pomáhat jednotlivým starostům, aby k tomu přistoupili a pochopili, že ten proces je fajn. Pokusíme se jim pomoci propojit je s vlastníky bytů ve vyloučených lokalitách a pokusíme se s nimi ty sociálně vyloučené lokality rozvolňovat. Je to práce na mnoho let dopředu. To se nezmění ze dne na den. Vznikalo to postupně a musí se to postupně rozvolnit. A dá to spoustu práce a ne každý na to má nervy a trpělivost – já narozdíl od ostatních jsem poměrně vytrvalý.
Politická zodpovědnost za výsledek Spravedlivé transformace
Když se tady vrátíme k té úplně první otázce – mohl byste mi přiblížit, jakou má vaše strana vizi právě pro Ústecký kraj na příští čtyři roky?
No jistě. Chceme, aby se kraj postupně transformoval. V příštích čtyřech letech to bude ještě aktuálnější, než to bylo nyní. Samozřejmě na to použijeme finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Naší základní prioritou je, aby mladí lidé z kraje neutíkali. Aby mladí, šikovní a nadějní v Ústeckém kraji zůstávali nebo se nám alespoň po absolvování vysoké školy v jiném kraji nebo v Praze vrátili zpátky. To je základní věc.
Aby lidé v kraji zůstávali, tak k tomu potřebují mít vhodné podmínky. To znamená kvalitní bydlení a dobrou práci, která odpovídá jejich vzdělání, zábavu ve volném čase. Ale hlavně, a to je důležité, pocit bezpečí. A k tomu pocitu bezpečí výrazně přispěje to, o čem jsme tady před chvíli mluvili.
Z mé strany výrazným tématem posledních čtyř let v Ústeckém kraji byl Fond spravedlivé transformace a to, jakým způsobem se z něho oněch necelých 16 miliard rozdělilo. Významnou zodpovědnost za to, jakým způsobem byl Fond spravedlivé transformace rozdělen, nese radní Iva Dvořáková z ODS, která má na starosti oblast přípravy a realizaci projektů včetně tohoto fondu. Jste spokojen s tím, jak Fond spravedlivé transformace postupuje, nebo byste něco změnil?
Já nejsem zcela spokojen. Problém je v tom, že Iva Dvořáková za to sice nese zodpovědnost, rozhoduje o tom ale bohužel Regionální stálá konference. Ze zastupitelstva Ústeckého kraje jsou tam asi jen čtyři lidi, přestože dohromady je v konferenci lidí asi 40. Je poskládaná z Hospodářské komory, ze svazů, neziskovek a všeho možného. Proto, i když tam naši čtyři zástupci řeknou, že například s něčím nesouhlasí, tak se nám stalo několikrát, že je přehlasovali.
To mi na tom poměrně vadí, protože my sice neseme politickou zodpovědnost, ale Regionální stálá konference, která má zodpovědnost žádnou nebo nulovou, potom ve finále rozhodne, co se posune dál na Ministerstvo životního prostředí k posouzení. Je to trochu podivné, ale bohužel takový je systém. Je to transparentní, ale pak nelze říci, že za to může Iva Dvořáková, když se něco nepovedlo.
Mluvím o tom například ve vztahu k lithiu. Přes Regionální stálou konferenci se prosadilo, že se na těžbu lithia přispěje několika stovkami milionů, téměř miliardou, přestože my jsme s tím nesouhlasili. Například z toho důvodu, že stále nemáme studii proveditelnosti ze strany Geometu a ČEZu. A pokud ji nemáme, tak nevíme, jestli se těžba v Ústeckém kraji vyplatí a jak bude vypadat. Místo toho jim už dopředu dáváme peníze. A to je jen jeden příklad z mnoha. My jsme byli povinni ze strany EU, aby zhruba 50 procent byly strategické projekty. A těch strategických projektů, které nakonec byly vybrány v Regionální stálé konferenci, je asi deset a z toho jsou reálné přibližně čtyři.
A ještě řeknu jednu věc. Když naše vedení kraje začalo připravovat projekty pro Fond spravedlivé transformace, tak už jsme měli pětiletý skluz za Moravskoslezským krajem. Ten už se na to pět let předtím připravoval. A my jsme po minulém vedení kraje jen vyfasovali prázdné šanony – tam nebylo nic, tam byly jen nějaké fiše, tedy náčrty projektů, které byly z většiny nereálné. Tedy jsme na tom začali dělat až s pětiletým zpožděním.
Předchozí krajské vedení KSČM, ČSSD a SPD to tedy opomenulo?
To neudělalo nic. Tam nic nezbylo, tam byly jen fiše a fiše – rozumíte, dvě stránky papíru, na kterých je popsaný záměr. Ale je k ničemu. Vy k projektům musíte mít připraveny průzkumy, analýzy a tak podobně. To neexistovalo. Sice „nápadů“ bylo hodně, ale byly z 80 procent nepoužitelné.
Nakonec se vyhodnotilo asi 10 strategických projektů, z nichž mají reálnou šanci na dokončení tak čtyři nebo maximálně pět. Ale jsou mezi nimi samozřejmě i dobré projekty.
Na druhou stranu, když některé velké strategické projekty neuspějí, tak se ty prostředky přelijí zpátky do menších projektů, což je podle mě daleko lepší. Jedná se například o podpory malých a středních podnikatelů. A i oni dokážou v průběhu let vytvořit řadu pracovních míst, která nahradí místa, která zaniknou po těžbě uhlí – což je smysl celého fondu.
Nicméně mě překvapuje, že říkáte, že jste byli proti stavbě gigatovárny na lithiové baterie i proti těžbě lithia na Cínovci. Jste ve vedení kraje, máte radní pro Fond spravedlivé transformace a navíc jste krajští politici a díky tomu už máte výraznější hlas v médiích. Máte pocit, že jste udělali dost pro to, abyste tyto strategické projekty zastavili?
Rozhodující je hlas Regionální stálé konference. S některými věcmi jsme nesouhlasili a přesto je Regionální stálá konference protlačila a tedy se s tím jiná oddělení už musí zabývat, což jsou ministerstva. Bohužel ten hlas nemáme tak silný. Ono se obecně myslí, že o tom rozhoduje rada kraje nebo paní Dvořáková, ale tak to vůbec není. A pokud někdo za ta rozhodnutí má nést zodpovědnost, tak by také měl mít nějakou rozhodovací pravomoc. A to my v tomto případě nemáme.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás