Jak (ne)měníme práci

Není pochyb o tom, že se trh práce mění a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se samotná práce. Přesto ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují (think tank Idea, Datová snídaně Alma Career), že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než je průměr zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci.

Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojené s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoké, velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování.

Mluvily jsme i o stigmatizaci nezaměstnanosti. Toto stigma se sice například vedení Úřadu práce snaží změnit, ale je to běh na dlouhou trať. A takové nahlížení na nezaměstnanost pak pochopitelně ochotu k nejisté změně nezvyšuje. Jak upozorňuje Lucie, podle průzkumů i našich zkušeností se lidé obávají mít „díru“ v životopise.

Dalším tématem byla aktuálně projednávaná novela zákoníku práce, tzv. flexinovela. Nahlížíme na ni velmi skepticky, zejména v kontextu tématu této epizody. Ani delší zkušební doba, ani výpověď bez udání důvodu lidi obávající se nejistoty ke změně práce nepřiměje a nemotivuje. Naopak, pokud za neochotou ke změně práce stojí nejistota, tyto změny ji jen prohloubí, a navíc to přiměje ještě více lidí brát práci za nevýhodných podmínek, jen aby nějakou měli. To opravdu žádoucí důsledky nejsou.

Schopnost změnit práci je určitá kompetence, říká Lucie. Čím častěji ji absolvujeme, tím lépe na to můžeme být připraveni. Že to je složitější pro lidi nad padesát, a zejména pro ženy, nemusíme zdůrazňovat. Stejně jako to, že velmi křehkým obdobím je návrat na pracovní trh po mateřské pauze. Například průzkum Mumdoo ale ukazuje, že podíl žen, které by po této pauze chtěly nějakou změnu, je relativně vysoký. 

V epizodě dále mluvíme o rozdílech v nástupních mzdách a mzdách letitých pracovníků, o uvádění mezd v pracovních inzerátech a dalších souvisejících tématech. Lucie připomíná, jak důležité jsou v našem profesním a kariérním životě kontakty, ať už osobní, nebo profesně získané. Jako vždycky, i tentokrát vidíme, že pracovní trh je složitý systém, že neexistují ani jednoduchá řešení, ani jednoduchá doporučení.

Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.