Politoložka Juliana Chueri a lingvista Petter Törnberg z Amsterdamské univerzity analyzovali vztah politiků k misinformacím na Twitteru (nyní X). V rozsáhlé studii zjistili, že za šíření misinformací nemůže samotný populismus, ale jeho spojení s ultrapravicovou politikou. Jsou to právě radikálně pravicové pozice, které misinformace nejčastěji provázejí. „Radikálně pravicoví populisté využívají misinformace jako nástroj k destabilizaci demokracií a k získání politické výhody,“ vysvětluje Törnberg.
Misinformace není totéž co dezinformace. Pojem misinformace se užívá pro nepravdivou informaci, která nemusela klamat záměrně. Není tedy možné určit, zda její autoři a šiřitelé věděli, co dělají. U dezinformace je oproti tomu záměr lhát dokázaný. Důsledek obou jevů nicméně může být totožný – přesvědčují lidi o něčem, co není pravda.
Dnešní fenomén šíření misinformací je podle autorů amsterdamské studie i dalších analýz spojený s krizí legitimity neoliberálního řádu, kterou doprovázejí rostoucí nerovnosti i nárůst moci podnikatelských elit. Ačkoli nerovnosti kritizují také levicové političky a politici, levicový populismus se podle autorů studie misinformací nedopouští. „Misinformační kampaně se více hodí pro komunikační strategie pravicově populistických stran, které kladou důraz na kulturní roli mainstreamových médií, než pro levicové populisty, kteří se zaměřují na ekonomické nerovnosti,“ vysvětlují. „Zatímco radikální pravice usiluje o svržení demokratických institucí ve prospěch silných autoritářských vůdců, levice spíše apeluje na participativní a přímou demokracii,“ doplňují.
Studie Juliany Chueri a Pettera Törnberga také pojmenovává vztah mezi radikálně pravicovými politiky a alternativními médii. Výsledky studie prý poukazují na „zvláštní vztah“ krajně pravicových politiků „k ekosystému alternativních médií – do značné míry neomezených novinářskou integritou a profesními standardy. Radikálně pravicová populistická hnutí využívají klesající důvěry v oficiální informace a zavedené demokratické instituce a čerpají z misinformací s cílem podkopat legitimitu institucí a destabilizovat mainstreamovou politiku,“ shrnují vědci v závěru studie.
Analýza 32 milionů tweetů od poslanců z 26 zemí globálního Severu pokrývá období mezi lety 2017 a 2022. Jak upozorňují její autoři, majitel X Elon Musk již neumožňuje přístup k datům, na jejichž základě by mohl výzkum pokračovat.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás