Ursula Sereghy vzbudila před čtyřmi lety velkou pozornost debutovým albem OK Box, které mezi nejlepší desky roku zařadil i britský magazín Quietus. Zatímco debut do značné míry odrážel pocity izolace, které jsme zažili během globální pandemie, novinka Cordial je podle pražské experimentální hudebnice spíše psycho-magickým nástrojem, kterým si do života vepsala pocit domova a zážitky z „budování funkční komunity“, ve které se cítí dobře. V rozhovoru přiznává, že letošní deska je „méně dekonstrukce a více field recordings“, a větší prostor dostává i její hlas. I když na nahrávku směřovala hlavně pozitivní emoce, v poslední době se naučila být taky víc naštvaná.
Album Cordial, o jehož vydání se postaralo varšavské vydavatelství Mondoj, je silně prostoupené environmentálními i tělesnými symboly, ve skladbách se odráží i prolínání materiality a spirituality, které Ursula nechce – jak bývá zvykem – oddělovat. „Potřebujeme se zbavit narativu přírody jako křehké ženy, která je vydaná na milost a nemilost svým pánům,“ říká a dodává, že příroda rozhodně není žádná oběť.
Jak se Ursule Sereghy jako hudebnici z východní Evropy daří ordinovat si sebevědomí? Jak se vyrovnávala s prokletím druhého alba a co pro ni znamená pražský hudební prostor Synth Library? Poslouchejte speciální díl Soundsystému, jehož hostkou byla pražská hudebnice respektovaná na evropské scéně experimentální hudby.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás