Souostroví Raja Ampat je skupinkou malých a odlehlých ostrovů v Indonésii v provincii Jihozápadní Papua. Díky její nádheře se v turistických průvodcích oblasti někdy přezdívá „poslední tropický ráj“ a pro unikátní rozmanitost zdejších ekosystémů se jí říká také „Amazonie moří“.
Britská veřejnoprávní stanice BBC tento týden informovala o zdejší rozsáhlé těžbě niklu. Na tu upozornila nezisková organizace Global Witness, podle které se v tomto tropickém regionu v posledních letech výrazně zvýšila těžba niklu – vzácného kovu využívaného také do baterií pro elektroauta.
Jako odpověď na zjištění Global Witness zrušila indonéská vláda těžební licence čtyřem z pěti společností působících v oblasti. Ochránci přírody se ale obávají, že se těžební společnosti u soudů domohou obnovení těžby, jedna z nich navíc v oblasti působí i nadále, a to na ostrově Kawa.
Navíc, jak upozorňuje Global Witness, škoda na přírodě, už byla napáchána. Letecké snímky dokumentují úbytek lesů a splach sedimentů do moří, která jsou domovem korálových útesů. A ekologické dopady těžby se objevují i jinde. Studie Forest Watch Indonesia z roku 2024 například prokázala spojitost mezi úbytkem lesů způsobeným těžbou a častějšími záplavami či sesuvy půdy.
Podmořské snímky ukazují, jak sediment pokrývá korály a skály u pobřeží, podle aktivistů jde o důkaz poškozování mořského života splachem z dolů. Záběry z dronu zase zobrazují, jak těžba niklu odlesňuje lesy a znečišťuje vody v jednom z nejrozmanitějších mořských ekosystémů na planetě.
Indonésie je v současnosti producentem asi poloviny světového objemu vytěženého niklu. Jak připomíná i text na BBC, tato kauza ukazuje, jak poptávka po kovech pro bateriové technologie – pro elektromobily a další nízkouhlíkové zdroje energie – může paradoxně ničit životní prostředí.
Narůstající poptávka po tzv. kritických surovinách ovlivňuje hospodářská rozhodnutí po celém světě. Například nedávné exekutivní nařízení bývalého prezidenta Trumpa podpořilo těžbu kovových hrudek z hlubokomořského dna v mezinárodních vodách – krok, který Čína označila za nezákonný. Získání přístupu k těmto minerálům je jedním z hlavních cílů agresivní politiky Donalda Trumpa. Čína jen v posledních dvou letech dvakrát ukázala svoji moc, když v roce 2023 omezila vývoz germania a galia a nedávno dokonce na čas vývoz vzácných zemin zastavila.
Evropská unie čelí závislosti na dovozu vzácných zemin, a to zejména z Číny. Kovy jsou navíc nezbytné k naplnění strategických ekologických cílů. Unie proto v roce 2023 přijala Evropský akt o kritických surovinách. I na evropském území se nachází řada vzácných zemin, jejich těžba ale podléhá relativně přísným zákonům na ochranu přírody.
Jak konstatují autoři podcastu BBC z roku 2022 The Scramble for Rare Earth (B oj o vzácné zeminy), ten, kdo těžbu těchto zemin a jejich zpracování ovládne, ovládne i budoucnost.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás