Norsko snížilo počet lidí bez domova na polovinu. Pomohlo dát lidem bydlení bez navazujících podmínek

Ještě v roce 2012 bylo v Norsku přes 6000 lidí bez domova. V roce 2020 už jen přibližně 3000. Severská země se tak dostala mezi špičky v oblasti efektivního řešení komplexní problematiky bezdomovectví. Podle dat OECD žije dnes v Norsku bez domova pouze 0,06 procenta lidí. Do této statistiky spadají jak lidé na ulici, tak ti, kteří spí v autech, u příbuzných, na noclehárnách nebo v dalších nouzových institucích. Lidí, kteří žijí přímo na ulici, je přitom v celé zemi dohromady okolo sedmdesáti. Ve stejném projektu byla mapovaná také Česká republika, v níž OECD identifikuje přibližně 105 tisíc lidí bez domova, tedy 0,95 procenta celkové populace země. Přímo na ulici v České republice přitom žije více než 9000 lidí.

Norsko takto nízkých čísel dosáhlo pomocí komplexních strategií v prevenci a ukončování bezdomovectví. V procesu spolupracují stát, neziskové organizace i soukromý sektor. Stát nastavuje pravidla a poskytuje financování, obce zajišťují přechodné bydlení a sociální podporu a neziskovky pracují přímo s lidmi v terénu. Podle odborníků jsou právě institucionální koordinace a dlouhodobé plánování zásadním faktorem úspěchu. Norský stát zároveň kromě zastřešující strategie také podporuje obce v tvorbě vlastních akčních plánů, které nejlépe odpovídají jejich konkrétním potřebám.

Celý norský systém je založený na principu Housing First (Bydlení především), kdy je lidem v nouzi nejprve poskytnuté stálé bydlení, a až pak se řeší další problémy, typicky závislosti či dluhy. „Nulové bezdomovectví je náš hlavní společný cíl,“ říká Hermund Urstad, poradce norské vládní agentury Husbanken, která má na starosti národní bytovou politiku. „Věříme, že nikdo by neměl být bez domova. Každý má právo na střechu nad hlavou,“ shrnuje. 

Projekty Housing First byly testované také v České republice. „V Česku úspěšnost Housing First pilotně ověřilo město Brno, a to jak při práci s rodinami, tak i s jednotlivci a bezdětnými domácnostmi. Po roce si bydlení udrželo 96 procent rodin a projekt ušetřil 1,5 milionu z veřejných prostředků. V případě jednotlivců po roce prodloužilo nájemní smlouvu 92 procent domácností,“ udává Platforma pro sociální bydlení. Projekty jsou nicméně realizované v malé míře a neexistuje komplexní strategie státu, která by měla cíl – slovy Hermunda Urstada – aby nikdo nebyl bez domova.