„Jsme Češi, Židé, Palestinci, Romové, Rusíni, Slováci, Afghánci, Syřané, Američané, Francouzi. Muži i ženy. Narodili jsme se tu, nebo žijeme v této zemi. V zemi, odkud Nicholas Winton odvezl do bezpečí 669 židovských dětí. Jsme také zemí Přemysla Pittera, který po válce společně vychovával české, německé a židovské děti. Máme na co navazovat,“ píše se v petici 100+100 dětí z Gazy, která požaduje, aby Česká republika přijala sto dětí z Gazy na popáleninovou kliniku a „sto dalších dětí ze země, kde je jich mnoho tisíc bez doprovodu dospělé osoby, kde jim amputují končetiny bez anestezie a kde umírají hlady“. Zástupci občanů, kteří petici podepsali, uspořádali v úterý tiskovou konferenci v Café Jericho. Monika Le Fay zdůraznila, že iniciativu podpořili lidé rozličných politických názorů.
Signatáři petice jsou přesvědčeni, že pokud se někdo během těžké doby dokázal postarat o bezpečí 669 dětí, zvládneme v míru pomoct alespoň několika desítkám. Petici podepsalo v současné době přes pět set lidí. Jednání o realizaci plánu převozu dětí z Gazy, které potřebují lékařskou pomoc, jsou podle iniciátorky petice Moniky Le Fay komplikovaná a v současné době stojí i proto, že program zatím nemá financování. Převoz a přijetí dětí by podle ní zajišťoval program Medevac, který spadá pod ministerstvo vnitra. Financování by nebyl takový problém v případě, že by byla politická vůle přijetí dětí řešit.
Zástupci iniciativy jednají s českou pobočkou Červeného kříže. Ve středu by se měli zástupci některých organizací setkat s prezidentem Petrem Pavlem a o iniciativě mu říct. Od tohoto jednání si Le Fay slibuje, že by prezident mohl iniciativu podpořit. Na tiskové konferenci v Café Jericho byli kromě Moniky Le Fay také přeživší holokaustu Naděžda Köhlerová, palestinská terapeutka Hanan Hammadová, filozof Václav Němec a slammer Robert Netuka. Petici také podpořili kněz Tomáš Halík nebo biskup Václav Malý.
Naděžda Köhlerová zdůraznila odpovědnost Evropanů za to, co se na území Palestiny děje. Připomněla neochotu evropských států k navracení přeživších holokaustu zpět do zemí, ze kterých pocházeli a snahu posílat je do budoucího Izraele. Touto zkušeností prošla i její matka, která ale odchod do Palestiny odmítla. Evropané mají podle Köhlerové spoluodpovědnost za bezpráví, které se od samého začátku děje Palestincům, a měli by tedy udělat alespoň něco, aby je odčinili.
Terapeutka Hanan Hammadová, která je potomkem přeživších Nakby, apelovala na lidskost a připomněla strašlivé podmínky, ve kterých děti v Gaze přežívají. „Pořád se mi vrací obraz otce lékaře, který musel bez umrtvení amputovat nohu svého dítěte,“ uvedla Hammadová.
Filozofu Václavu Němcovi přijde iniciativa důležitá, protože spojuje lidi napříč politickým spektrem. „Sleduju utrpení lidí na obou stranách, útok Hamásu bylo něco, co mě šokovalo, na druhou stranu teď už sledujeme dlouhé měsíce, skoro dva roky, utrpení lidí v Gaze, které v tuto chvíli volá po odpovědi, akci nebo pomoci. Zdá se mi, že to je to nejsamozřejmější, co bychom měli udělat, tedy podat pomocnou ruku těm nejslabším, nejzranitelnějším a nejohroženějším, což jsou děti. Přijde mi, že je to naprosté minimum, co bychom my, občané České republiky, naši politici i naše vláda měli udělat, abychom tuto strašnou humanitární katastrofu zmírnili,“ komentoval svůj podpis pod peticí filozof, podle kterého se na tom česká společnost může spojit bez ohledu na to, na čí straně v tom konfliktu stojí. „Ty děti jsou v tom celém naprosto nevinně a naše morální povinnost jako civilizovaného národa s humanistickou tradicí je se k tomu postavit a toto minimum pomoci poskytnout,“ uzavřel Němec pro Alarm.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás