Reprodukční spravedlnost není intelektuální koncept, ale otázka života a smrti

V předvolebním období zase slýcháme plno řečí o demokracii, Východu a Západu a bezpečnosti. Konkrétní politické programy čím dál více nahrazují prázdná symbolická gesta. „Hlavní je volit nějakou demokratickou stranu,“ říká mi táta v kuchyni, když krájí jablka pro mého malého bráchu. Opakuje tak narativ spolků, jako je Štít proti demokracii. Ježí se mi chlupy na rukou.

Volba „pro demokracii“ obsahuje totiž množství obskurních postav, které aktivně spolupracují s organizacemi, jako je Aliance pro rodinu nebo Hnutí pro život. „Pro demokracii“ tak často taky znamená proti ženám a queer a trans lidem. Na rozdíl od všech vágně liberálních spolků střihu Milion chvilek, nevidím nic demokratického ani hodnotného na politikách, které dnes po celém světě připravují o život ty nejzranitelnější.

I zdánlivě technické změny v legislativě mají v reálném světě brutální dopady. V USA i Polsku umírají zbytečně těhotné ženy kvůli rozhodnutí pár soudců a politiků. Lékaři totiž v případě komplikací s těhotenstvím mají raději ženu nechat zemřít, než aby provedli interrupci. Jinak čelí vězení. A tak umírají matky dětí na nemocničních lůžkách, zatímco doktoři stojí okolo a nemohou dělat vůbec nic. 

Stejně tak nebezpečné jako protiinterrupční legislativa jsou i zákony proti trans a queer lidem. Společně s rozšiřováním nenávistných mýtů totiž podněcují nenávist, která pak ústí ve fyzická napadení. O psychickém stavu člověka, jehož celá existence je veřejně shazována a urážena, se snad nemusím ani rozepisovat. Stačí statistika, že až polovina trans lidí se pokusí o sebevraždu.

Ultras jsou před volbami potichu

Ačkoli před volbami konzervativní proudy „demokratických stran“ strategicky dřímají, v momentě, kdy bude na stole konkrétní návrh, budou hlasovat spolu s kolegy z SPD či Stačilo. Tyto jevy v Alarmu sledujeme roky. A snažíme se na ně pravidelně upozorňovat. Monitorujeme jak postoje konkrétních politiků a političek, tak jejich vztahy s konzervativními „neziskovkami“. Letos je první rok, kdy se podařilo zablokovat protiženský Pochod pro život. Tím ale práce nekončí. Ostražitost je dnes třeba více než kdy jindy.

Média se společně s globální politikou a kapitálem také začínají přiklánět ke konzervativním pozicím. Například šéfredaktorem Aktualne.cz se nedávno stal příznivec antigenderového hnutí Matyáš Zrno. A tak čím dál častěji můžeme ve veřejné debatě sledovat muže v oblecích, jak se pohoršují nad tím, že se ženám nechce rodit.

Právě porodností přitom argumentují také politici a političky okolních zemí, když omezují ženská práva. Jak se ale ukazuje například v Polsku nebo USA, když omezíte právo na interrupci, porodnost se nijak nezvýší. Mnohdy je to přímo naopak – těhotenství je v zemích, kde nejsou legální interrupce, takové riziko, že se mu lidé raději úplně vyhýbají.

Legální interrupce nebo dostupnost péče pro trans lidi jsou otázkou důstojnosti. Proto na Alarmu budeme tato práva a principy hájit, dokud budeme dýchat. Budeme dále pokračovat v bedlivém sledování konzervativní scény a jejích pokusů o represivní opatření. A budeme také upozorňovat, že pokud má být rození dětí opravdu svobodné, je třeba zajistit rodícím stabilní zázemí.

Aby člověk mohl mít rodinu, potřebuje důstojně bydlet. Potřebuje také vědět, že svou ratolest dostane do školky a do školy. Že si ratolest bude moci svobodně vybrat další vzdělání i to, kým chce být. Otázka, zda se budou rodit děti, zkrátka není o líných ženách nebo o interrupcích, ale o tom, jestli se v České republice dobře žije.

Pokud jsou pro vás tyto hodnoty – intelektuálně by se dalo říct reprodukční spravedlnosti – stejně zásadní jako pro mě, podpořte prosím Alarm pravidelným darem. Naše médium si žádný konzervativní sponzor nikdy nekoupí. Ale abychom mohli stát v dnešní době pevně a čelit všemu, co se děje, potřebujeme každého z vás.