„Řekli mi, že mě přesunou mezi muže,“ říká Emily, trans žena z amerického federálního vězení. „Mám strach ze sprch, z nocí, z těch pohledů. Nikdo se neptá, nikdo nic nevysvětluje. Prostě mě přesunou.“ Její příběh je jen jeden z mnoha, které po lednu 2025 zaplavily americká média i soudy. Den poté, co se Donald Trump znovu ujal úřadu, podepsal výkonný příkaz číslo 14168. Pod nápadně bojovým názvem „Defending Women from Gender Ideology Extremism“ se skrývá jeden z nejtvrdších zásahů do práv trans lidí v historii USA. Příkaz nařizuje všem federálním úřadům nahradit pojem „gender identity“ slovem „sex“ – v jeho biologickém, neměnném smyslu. Zakazuje financování gender-afirmační péče, omezuje právní uznání genderu a přikazuje, aby trans ženy byly vězněny v mužských věznicích.
Proč to Trump dělá?
Trumpovi nejde o věznice ani o gender. Jde mu o mobilizaci hněvu. Trans lidé se stali symbolem, kterým se dá manipulovat: je to nechráněná menšina, o jejíž realitě většina společnosti mnoho neví. Ideální terč pro kulturu strachu. Stejně jako dřív konzervativci používali téma potratů nebo migrace, teď se „gender“ stal klíčovým nástrojem k ovládnutí veřejného prostoru. Trump otevřeně mluví o „genderové ideologii jako nové levicové hrozbě“, a vytváří tak novou morální paniku.
Trans lidé jsou dnes jen nejviditelnější obětí. Zítřejším terčem může být kdokoli, kdo se nevejde do obrazu „tradičního národa“.
Jeho strategie má přitom tři vrstvy. V první vrstvě jde jednoduše o politickou pomstu. Trans lidé byli pro jeho voliče symbolem „woke kultury“, kterou chtějí zničit. Bidenova administrativa totiž obnovila práva, která Trump předtím zrušil. Teď se vrací, aby všechno otočil. Druhou vrstvou je konzervativní mobilizace. Zákaz trans lidí v armádě, věznicích nebo ve zdravotní péči posiluje vazbu mezi Trumpem a evangelikální pravicí. Je to gesto pro jeho voličskou základnu, která věří, že svět „ztrácí mužnost“. Třetí rovinou je odvedení pozornosti od ekonomických problémů a korupce. Voliči dostávají jednoduchý příběh: „My chráníme děti před ideologií.“ Trans lidé se tak mění ve fiktivní nebezpečí, které sjednocuje rozdělený národ pod vlajkou strachu.
Cílená neviditelnost
Příkaz ovšem jen nemění tabulky. Zakazuje také federálním agenturám sbírat data o genderové identitě – například v rámci programu Medicaid. Když stát „nevidí“ gender, nevidí ani diskriminaci, chudobu, násilí nebo ztrátu přístupu k lékařské péči. „Tohle je systematické mazání existence,“ říká Erin Reed, novinářka, která sleduje legislativu proti trans lidem v USA a anti-trans legislativu soustavně publikuje na svém webu.
Na jaře se začaly objevovat první dopisy z věznic. Trans ženy hlásí přesuny do mužských cel, strach ze znásilnění, ponižování i ztrátu přístupu k hormonální léčbě. „Lidé budou umírat,“ řekla Julie Abbate, ředitelka národní advokační sekce organizace Just Detention International, k Trumpovu zásahu proti trans vězňům. Soudce Royce Lamberth v červnu 2025 sice vydal předběžné opatření, které brání vězeňské službě plošně zakázat hormonální léčbu, ale přesto desítky lidí už byly přesunuty a jiní čekají na rozhodnutí, které může přijít kdykoli.
Trump obnovil i zákaz působení trans lidí v armádě, který Joe Biden zrušil. Tentokrát je ještě tvrdší: nikdo, „kdo podstoupil nebo plánuje podstoupit změnu pohlaví“, nesmí být v aktivní službě. Nařízení se vztahuje i na civilní zaměstnance Pentagonu. Pro Trumpa je to symbol – vrací armádě „sílu“ a „jasnost“, jak říká v projevech. Pro tisíce lidí to znamená konec kariéry, ztrátu bydlení, zdravotní péče i důstojnosti. „Sloužím v letectvu už patnáct let,“ napsal na X seržant Logan Ireland. „Vždycky jsem věřil, že moje práce má smysl. Teď mi ale říkají, že kvůli tomu, kým jsem, už nemám v armádě místo.“
USA a Slovensko
Zatímco v USA se „biologická pravda“ šíří exekutivními příkazy, na Slovensku ji vláda Roberta Fica vtiskla přímo do ústavy, když 26. září 2025 schválila Národní rada ústavní změnu, která uznává pouze dvě pohlaví – ženu a muže – a doplnila ji o další „hodnotové“ klauzule, například omezující adopce a vzdělávání v oblasti genderu. Vláda to prezentovala jako „obranu rodiny“.
Podobnost je zřejmá: v obou zemích je binarita vynucena státní mocí a používá se jako symbolické kladivo v kulturní válce. Rozdíl je v nástrojích: v USA naráží Trumpova administrativa na federální soudy, které část zásahů (například plošné odpírání hormonální léčby ve věznicích) zablokovaly; na Slovensku se změna opírá o ústavní text s nejvyšší právní silou, který může ovlivnit matriky, zdravotnictví i právní tranzici. Zatímco v Americe probíhá právní bitva o přežití, na Slovensku se hraje o výklad samotné ústavy – a tím i o to, zda bude možné žít mimo rámec dvou povolených pohlaví. Lživá „biologická pravda“ tak v obou zemích slouží politické moci, ne vědě ani lidské důstojnosti.
Křehká obrana
Na federální úrovni zatím drží v USA obrannou linii soudy a právní organizace. ACLU, GLAD nebo Transgender Law Center vedou desítky žalob, často v rámci hromadných řízení. Díky nim mají vězni právo pokračovat v léčbě, vojáci mohou napadnout své propuštění a některá ustanovení příkazu jsou dočasně pozastavena. Ale obrana je křehká. Každé nové rozhodnutí může situaci otočit. A za každým právním pojmem stojí konkrétní lidé: ženy, které spí v mužských celách, lidé, kteří přišli o léčbu, nebo vojáci, kteří ztratili povolání, protože se narodili v jiném těle.
Válka o „biologickou pravdu“ není o biologii. Je to válka o moc nad významy – o to, kdo smí říkat, co je „muž“, „žena“, „rodina“ nebo „normálnost“. Trump, Fico a další západní politici znovu objevili starý nástroj: když nemůžeš lidi nasytit, vystraš je. Když je nemůžeš sjednotit ekonomicky, sjednoť je proti těm, kteří se liší. Trans lidé jsou dnes jen nejviditelnější obětí. Zítřejším terčem může být kdokoli, kdo se nevejde do obrazu „tradičního národa“. Za hesly o „ochraně dětí“ nebo „přirozeném řádu“ se skrývá obyčejný cynismus moci.
To, co dnes sledujeme v Americe a na Slovensku, není kulturní střet, ale test civilizace – zda dokážeme ještě poznat, že svoboda není nic jiného než právo být tím, kým skutečně jsme. A že „biologická pravda“ bez lidské důstojnosti je jen jiným pojmem pro násilí.
Autor je sociální pracovník.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás