Tentokrát jsme v podcastu Pay Gap diskutovaly o penězích a výdělku, zkrátka o odměňování. Ale nejde jen o samotné peníze, ale i o to, jak a s kým o penězích mluvíme nebo naopak nemluvíme. Je transparentní odměňování klíčem k férovějším výdělkům? Jak je to s doložkami mlčenlivosti? A proč budí směrnice o transparentním odměňování takovou hrůzu? Na toto téma jsme si pozvaly odbornici na slovo vzatou, kterou už znáte z jedné z našich prvních epizod. Není to nikdo jiný než Lenka Simerská, socioložka a gestorka projektu Rovná odměna.
Přestože se v otázkách spojených s odměňováním u nás už udělalo hodně práce, celkový gender pay gap, tedy úhrnný rozdíl v odměňování mezi ženami a muži má u nás v posledních letech rostoucí tendenci a aktuálně se pohybuje okolo 18 procent. Ovlivňuje jej řada faktorů, včetně segregace na trhu práce, tedy rozdělení v tom, jakou práci dělají ženy a jakou muži, nebo mateřská pauza.
Postupně se ale proměňuje situace u jednotlivých zaměstnavatelů, včetně toho, jak jsou schopni a ochotni měřit své vlastní prostředí. Zaměstnavatelé se začínají genderové nerovnosti více věnovat a snaží se často zjištěné nerovnosti napravit. Pozitivní je i to, že kromě srovnávání stejné práce se nyní učí pracovat i s takzvanou prací stejné hodnoty. Ve všech těchto aktivitách mohou využít jak materiály, tak nástroje Rovné odměny.
V rámci snahy o transparentní odměňování se rovněž zvyšuje počet různých konzultačních firem a obdobných služeb, které se na tuto problematiku orientují – nepřekvapivě v rozmanité kvalitě. Nicméně jen část gender pay gapu vzniká na úrovni jednotlivých zaměstnavatelů, a tedy jen část mohou ovlivnit zaměstnavatelé. Kultura mlčení o penězích, která na našich pracovištích stále přetrvává, je také zásadním faktorem, byť je toto mlčení často pouze zdánlivé – nakonec se stejně většinou dozvíme, jaké kdo dostal odměny a kde můžeme vydělat více.
Peníze jsou i nadále hlavním důvodem, proč lidé práci mění. Nicméně ani pro uchazeče a uchazečky o práci nejsou vždy ideálně dostupné informace o tom, jak se v dané profesi a na konkrétním místě mzdy a platy pohybují, i když existuje celá řada různých nástrojů, například kalkulačka projektu Rovná odměna.
Pokud se bavíme o tom, komu nedostatek transparentnosti v odměňování prospívá a komu škodí, vesměs dospějeme k závěru, že z něj profitují v podstatě jen zaměstnavatelé. Na nevědomosti tratí nejen ženy, ale i řada starších osob, dlouholetých zaměstnanců a zaměstnankyň, i jiné skupiny zranitelné na trhu práce. Bude mít pozitivní dopad na zvýšení informovanosti nová směrnice o transparentním odměňování?
Tato směrnice je už několik měsíců poměrně zajímavým mediálním tématem, bohužel spojeným s řadou různých mýtů a polopravd. Velkou část tohoto dílu proto věnujeme právě směrnici. Stěžejní je, že na základě směrnice jednak budou muset zaměstnavatelé upravit hodnocení náročnosti všech pracovních pozic, jednak zaměstnanci a zaměstnankyně budou mít lepší přístup k informacím o tom, jaký je průměrný výdělek u pozic srovnatelné náročnosti. Diskutovaly jsme i o dalších aspektech směrnice, jako je otázka informací pro uchazeče, jestli se půjde cestou zveřejňování mezd a platů v inzerátech a co je to sdílené důkazní břemeno.
Směrnice vyvolává u řady zaměstnavatelů obavy, ale i očekávání. Podaří se jim dostát? A kdy budeme konečně znát podobu české právní úpravy, která do našeho právního řádu požadavky směrnice zanese? Bude mít nějaký efekt zákaz dotazů na výdělkovou historii? A proč není výslovný zákaz takzvaných doložek mlčenlivosti vlastně zas tak revoluční novinka? Nenechte si ujít epizodu o penězích – koneckonců to jsou právě peníze, kvůli kterým do práce chodíme.
Chcete nás i vidět?
Sledujte nás na sociálních sítích (Lucii hlavně na LinkedIn, Šárku hlavně na Instagramu), případně můžete odebírat Lucky Kariérní newsletter. Stále se můžeme vidět také naživo, například v prosinci na diskusi v knihovně Jiřiny Šiklové.
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.
Podcast vzniká s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás