Celé dekády ve Spojených státech postupně rostla míra přijetí gayů a leseb a klesaly předsudky. Tento trend vyvrcholil v roce 2020 a pak se ostře otočil. Míra přijetí gayů a leseb Američany začala podle výzkumů klesat. Za pouhé čtyři roky, mezi lety 2021 a 2025, vrostly předsudky o deset procent, do roku 2020 přitom patřily předsudky vůči gayům a lesbám podle longitudinálního výzkumu vedeného od roku 2007 mezi ty nejrychleji klesající. Po roce 2020 začaly narůstat také předsudky vůči tmavým, starším, hendikepovaným nebo obézním lidem, byť rychlost tohoto nárůstu není tak markantní.
Ze všech věkových skupin předsudky vůči gayům a lesbám v USA nejvýrazněji narůstaly ve věkové skupině do 25 let. „Tato skupina zvýšila svou nevraživost vůči marginalizovaným skupinám obecně a vůči gayům konkrétně rychleji než starší Američané. Překvapivé také je, že ačkoli se předsudky proti homosexuálním lidem zvyšovaly rychleji mezi konzervativci, nárůst je patrný i mezi liberály,“ píše deník The New York Times.
Podobně jako americká i česká společnost je vůči gayům a lesbám celkově otevřená. Viditelnost celé LGBT komunity a míra jejího přijetí v Česku rostla posledních několik dekád, podobně jako ve většině západních zemí. Podle výzkumu CVVM z roku 2025 v Česku 85 procent lidí podporuje registrované partnerství. Zároveň si 81 procent dotázaných myslí, že by homosexuální páry měly mít právo adoptovat děti svého partnera či partnerky, a přibližně dvě třetiny populace (66 procent) podporují i možnost adopce dětí z ústavní péče. Podle zmíněného výzkumu jsou vůči homosexuálům nejotevřenější skupinou podle věku mladí lidé mezi 15 a 39 lety. Podle tohoto výzkumu obecně platilo, že čím mladší lidé, tím je pravděpodobnější vyšší míra přijetí.
Jiný výzkum CVVM však ukazuje, že trend opětovného nárůstu předsudků u nejmladších se může objevovat i v Česku. Podle výzkumu „Tolerance k vybraným skupinám obyvatel“ byla věková skupina 15 až 19 let k „homosexuálům“ výrazně méně otevřená než lidé mezi 20 a 29 lety. Zatímco jen naprostému minimu (3 procenta) dvacátníků by vadilo mít za sousedy homosexuály, u mladších mezi 15 a 19 lety to bylo 15 procent. Podle Michala Pitoňáka z Fakulty humanitních studií, který se mimo jiné zabývá duševním zdravím LGBT lidí a tzv. menšinovým stresem, tato čísla o žádném zlomu ještě svědčit nemusí. „V tomto nízkém věku může být ostřejší vymezení vůči LGBT lidem projevem hledání identity a vlastní nejistoty,“ vysvětluje.
To ale podle Pitoňáka neznamená, že se sem podobné trendy, jaké vidíme v USA, nedostanou. „Stačí se podívat na Slovensko nebo do Maďarska,“ říká a připomíná organizace jako Aliance pro rodinu, které mají v popisu práce boj proti rovnoprávnosti. „Jako důsledek dlouhodobé frustrace mohou podobné organizace u části společnosti uspět. Podobných organizací není mnoho, ale zato jsou hlučné,“ dodává.
Situace v USA může podle Pitoňáka připomínat Rusko po nástupu Vladimira Putina. „V jelcinovském Rusku se v devadesátých letech dalo mluvit o homosexualitě, ale Putin to změnil a i na číslech vidíme, jak rychle se názory veřejnosti proměnily,“ říká. Česku jsou pak bližší případy Maďarska a Slovenska, kde si vládní politici udělali z LGBT osob obětní beránky a univerzální viníky. Přesto je v Česku stále silná občanská společnost, navíc výzkumy ukazují, že je poměrně běžné mít přátele mezi LGBT lidmi. Ochota naslouchat nenávistným projevům vůči menšině za takové situace výrazně klesá.
Pitoňák se odborně zabývá také duševním zdravím LGBT lidí. „Z výzkumů vyplývá, že LGBT lidé mají násobně více sebevražd, častější deprese a úzkosti,“ uvádí. Říct, zda má současná náročná a frustrující doba nějaký zvláštní dopad na duševní zdraví LGBT, ale podle něj jednoznačně nelze – chybějí data. „Můžeme mít hypotézu, že když je pod stresem celá společnost, i menšinový stres je větší a zvláště dopadá na LGBT. Ale můžeme mít také opačnou hypotézu, že lidé, kteří už si něčím takto stresovým prošli, mohou mít vybudovanou odolnost,“ dodává. Výzkumy na toto téma v Česku ale zatím nebyly publikovány. Dopady vládnutí současné koalice a možné posílení ultrakonzervativních spolků tak může způsobit značné změny v této oblasti, ale zda bude česká společnost následovat slovenskou nebo maďarskou cestu i v nárůstu tohoto typu předsudečnosti, se s jistotou říct nedá.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás