Z výzkumu Život k nezaplacení, v němž PAQ Research společně s Českým rozhlasem dlouhodobě monitoruje dopady inflace a pandemie na českou společnost, vyplývá, že se výrazně zhoršuje psychické zdraví obyvatel. Symptomy alespoň středně těžké deprese a úzkostí v České republice vykazuje třikrát více lidí než před začátkem koronavirové krize. V datech se zároveň dlouhodobě ukazuje, že deprese spíše zasahuje lidi, kteří mají méně peněz, stejně jako ženy s dětmi.
Nejohroženější depresemi a úzkostmi jsou (z dospělých) mladí lidé ve věku 18 až 35 let a lidé pod hranicí chudoby. Symptomy alespoň středně těžké deprese vykazuje 15 procent lidí z těchto skupin. Hned v závěsu se pak nacházejí ženy s dětmi, u nichž projevy alespoň středně těžké deprese vnímá 14 procent z nich. Ženy bez dětí jsou na tom s 12 procenty stran psychického zdraví podle dat trochu lépe. Nejméně depresivní a úzkostliví jsou pak muži s dětmi, u nichž jde pouze o 8 procent respondentů.
Výraznou roli podle dat PAQ Research hraje kromě rodinné situace a věku také ekonomické zaopatření respondentek a respondentů. Kromě příjmů a majetků samotných se podepisuje na psychickém zdraví lidí také to, kolik peněz člověku zbyde po zaplacení všech výloh, jak ukázala detailní analýza dat. „Nízký zbytkový příjem mohou mít i domácnosti, které mají relativně vysoké příjmy, zároveň ale platí velké fixní výdaje. Může jít typicky o splátky hypotéky. Pokud u nich dojde k narušení finanční stability – ztráta zaměstnání, neočekávané výdaje nebo vysoký nárůst cen kvůli inflaci – může to vést k nárůstu symptomů deprese či úzkosti,“ vysvětlují Václav Korbel a Michael Škvrňák.
Zatímco 15 procent lidí pod hranicí chudoby a 13 procent nízkopříjmových reportuje symptomy alespoň středně těžké deprese či úzkosti, u vysokopříjmových respondentů je to jen 6 procent. „Efektivní politika duševního zdraví se proto neobejde bez řešení finanční stability a dostupnosti bydlení. Zlepšení duševního zdraví populace proto vyžaduje komplexní přístup, kde sociální podpora a ekonomická stabilita tvoří základní pilíř prevence,“ doplňují spoluautoři studie. Dodávají také, že duševní problémy se výrazně podepisují na kvalitě života.
„V posledních letech výrazně narostl počet lidí, kteří vyhledávají ambulantní psychiatrickou péči. Kapacity psychiatrické péče nedostačují, málo je i psychologů a psychoterapeutů. Stagnuje reforma péče o duševní zdraví. Zatím nedostatečně posílila komunitní a ambulantní služby, které měly být doplňkem lůžkové péče. Zaostává také prevence v běžné populaci,“ píší v reportu PAQ Research Václav Korbel a Michael Škvrňák.
Srovnávání dat s ostatními státy je náročné kvůli rozdílným metodám měření, nicméně podle výzkumu OECD z roku 2022 patří Česká republika mezi země s nadprůměrnou prevalencí symptomů. I v zahraničí přitom pandemie způsobila výrazné zhoršení psychického zdraví lidí. Právě koronavirus, stejně jako válka na Ukrajině, energetická krize a následná inflace mají na svědomí chudnutí zranitelných českých domácností. Za posledních pět let klesala reálná kupní síla českých domácností nejvíce v celé Evropské unii.
Tento článek mohl vzniknout jen díky podpoře čtenářů
Podpořte nás