Dynamicky se vyvíjející industrializace za sebou zanechávala zbídačené dělnictvo, a to se muselo organizovat. Hovořili jsme o vývoji sociální politiky v Evropě 19. století.
Kapitalismus ovládl svět 19. století a vytvořil společnost extrémních nerovností. Revoltující dělnictvo se sdružovalo do odborů, stávkovalo a politicky se angažovalo v boji za lepší svět.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali dějiny sociální péče, politiky a státu od novověku po současnost.
S historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem hovoříme o robotárnách, které v Evropě od 16. století sloužily k disciplinaci lidí bez práce.
V úvodním textu série věnované „anatomii sociálního státu“ se podíváme na to, jak se vyvíjela evropská tradice sociální péče od vrcholného středověku do osvícenství.
Rozhovor s urbanistou Jonathanem Silverem o vlivu Abu Dhabi na město Manchester. Proč oslava úspěchů Manchester City místním obyvatelům rychle zhořkla?
Letos uběhlo pět set let od jednoho z největších lidových povstání v dějinách Evropy – německé selské války. Proč se u nás tato událost vůbec nereflektuje a za co tehdy povstalci bojovali? Na tento díl podcastu Dějiny bez konce tematicky navazuje i rozhovor s historičkou Lyndal Roper.
Rozhovor s profesorkou historie Lyndal Roper o německé selské válce. Jak se rekonstruuje příběh revolty, jejíž odkaz měl být navždy zadupán do země? A proč se postava Thomase Müntzera vytrácí z příběhu jedné z největších lidových rebelií v dějinách Evropy?
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se s literární historičkou Veronikou Faktorovou podívali na cestovatelky 19. století. Jaké překážky musely překonávat?
Rozhovor s bohemistou Ivanem Kafkou o tom, čemu se Milada Horáková ve své veřejné činnosti věnovala, jak její názory ovlivnila válka a proč by se jí nelíbil obraz, který jsme si o ní po roce 1989 vytvořili.
Debata o osvobození Československa Rudou armádou v květnu 1945 pokračuje v tradiční české sebeviktimizaci. Zakrýváme tím bolestivá místa našich dějin.
Svět si připomíná osmdesát let od konce druhé světové války. V podcastu Dějiny bez konce jsme se na toto téma podívali s historikem Jaromírem Mrňkou.
Rozhovor s australskou historičkou Sheilou Fitzpatrick o osudu z východoevropských zemí nuceně vysídlených osob, které zůstaly po konci druhé světové války v Německu a Rakousku.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce se podíváme na to, jak v první polovině 20. století dominoval světu vědecký rasismus a k čemu všemu se odvolává Donald Trump svým heslem America First. Součástí dílu je i rozhovor s historičkou Sheilou Fitzpatrick.
Rozhovor s historikem a medievistou Martinem Šormem o husitství, odkazu Františka Šmahela a zobrazování středověku v populární kultuře.
V souvislosti s vydáním videohry Kingdom Come 2 se začalo zase více hovořit o středověku a předhusitských Čechách. Jak historiografie vnímala v průběhu let toto období českých dějin?
Rozhovor s historikem Martinem Thomasem o rozpadu impérií, vzniku spojenectví mezi nově nezávislými státy po druhé světové válce a jejich pokusu o vytvoření nového světového společenství, které by se vymanilo z koloniálních vztahů.
Lídryně AfD Alice Weidel se v rozhovoru s Elonem Muskem na sociální síti X snažila udělat z Hitlera komunistu. Zakrývá tím silné vazby AfD na neonacismus a rámuje druhou světovou válku jako antikomunistický příběh.
V novém díle podcastu Dějiny bez konce se ohlížíme za rokem 2024, za sérií textů o rozkladu poválečného antifašismu, ale také vyhlížíme, co nás čeká v novém roce, a také přinášíme rozhovor s historikem Martinem Thomasem o globálních dějinách dekolonizace.
S ukrajinskou historičkou o ukrajinském podílu na vyhlazování Židů, mýtech o Stepanu Banderovi nebo o vlivu ukrajinské ultrapravice na současnou politiku paměti.
Co všechno předcházelo vzniku odborů v českých zemích? Rozhovor s historikem Jakubem Raškou o počátcích dělnického a odborového hnutí.
Nový díl podcastu Dějiny bez konce o počátcích odborové organizace v Evropě, jejím významu v průběhu 20. století a o tom, proč je nesmyslné spojovat odbory s komunistickým režimem.
Rozhovor s historikem Jannisem Panagiotidisem o hluboce zakořeněných protivýchodoevropských rasistických představách v Německu od osvícenství po současnost.
Historickou obcí proběhla kauza amerického historika Philipa Muehlenbecka, který vycházel z práce českých historiků Petra Zídka a Karla Siebera. Co celá kauza vypovídá o postavení české vědy ve světě?
Jak vzpomínal Sovětský svaz na druhou světovou válku, kdy se z ní stal přísně střežený mýtus a má putinovské Rusko svoji vlastní ideologii? Rozhovor s politologem Iljou Budraitskisem.
Jaké jsou výhody a nevýhody badatelské metody výuky dějepisu? V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme se mimo jiné podívali na zakázanou učebnici soudobých dějin, kterou nakladatelství Fraus stáhlo z prodeje.
Rozhovor s historikem a politologem Martinem Jeřábkem o turbulentním politickém vývoji meziválečného Rakouska, poválečném vyrovnání se s nacistickou minulostí a současné rakouské ultrapravici.
V novém dílu podcastu Dějiny bez konce jsme probrali téma dělnického hnutí a sportu. V čem se lišily dělnické olympiády od oficiálních olympijských her a do jaké míry se tělocvičné spolky zapojovaly do koloběhu meziválečného násilí?
Rozhovor s německou historičkou a novinářkou Katjou Hoyer o tom, jak se Německo vypořádalo s dědictvím nacismu i na jakých tématech získává krajní pravice hlasy a proč může být v nadcházejících volbách úspěšnější, než se očekává.
Uvádíme seriál Rozklad poválečného antifašismu, který se věnuje tomu, jak se v Evropě postupně rozpadal antifašistický konsenzus a normalizovala se krajně pravicová politika.