Seriály

Dnešní kulturní produkce, ale také publicistika a akademie, se v drtivé většině (a z dobrých důvodů) věnuje negativním scénářům budoucnosti planety i lidstva samotného. Máme tak do veliké hloubky přístup k různým děsivým variantám – od těch, v nichž jsou lidé ovládáni roboty po klimatický kolaps nebo patriarchální zajetí plodných žen. Série textů a rozhovorů Sny o utopii nemá za cíl vážnost současných krizí umenšit, ale spíše zmapovat konkrétnější a pojmenované utopie, které by nasvítily cestu na další roky a dekády.

Dohánění Západu skončilo je série textů a rozhovorů mapující ekonomiky Polska, Slovenska a Maďarska, které v devadesátých letech prošly tzv. ekonomickou transformací, staly se součástí mezinárodních dodavatelských řetězců, otevřely trhy a vstoupily také do příslušných mezinárodních organizací. Středoevropské země se nestaly plnohodnotným bohatými ekonomikami a do určité míry všechny sdílí osud montovny, nebo-li závislých ekonomik, které dělají pro své bohatší sousedy servisní, méně složitou, méně technologicky náročnou a méně výnosnou práci. Přesto se od sebe jednotlivé země a jejich ekonomické strategie liší, Polsko sází více na domácí investice a domácí trh, Česko a Slovensko na úzkou provázanost na automobilový průmysl a Maďarsko dokonce v minulosti neváhalo upravit vlastní zákoník práce tak, aby vyhovovala německému průmyslu. Žádné z těchto zemí se nepodařilo najít strategii, která by alespoň výhledově umožnovalo stát se nezávislou a silnou ekonomikou.

V posledních dekádách se narativy spojené se vzpomínání na druhou světovou válku začaly postupně proměňovat. Kromě běžného přehodnocování ze strany odborné historiografie, ke kterému dochází v rámci vědecké debaty, jsme svědky také silné revize ve veřejném prostoru. V rámci tohoto procesu se mění dosud obecně přijatý antifašistický postoj evropských společností. Dosavadní narativ je často nahrazován ostrou kritikou role Sovětského svazu a rehabilitace kolaborantských režimů či přímo nacistického režimu samotného. Věci, které by byly dříve pro společnost nepřijatelné, se proměňují v argumenty a často jsou prostředkem tzv. kulturních válek. Společně s ruskou invazí na Ukrajinu se tento trend nadále vyostřil a ono přehodnocení často vidíme v otázkách přejmenování ulic, odstraňování pomníků nebo snahy nastolit oficiální výklad soudobých dějin. Série se zaměřuje na proces eroze poválečného konsenzu v řadě zemí západní, střední a východní Evropy. Smyslem jednotlivých příspěvků je vytvořit obraz faktorů, které přispívají ke změně přístupu k tématu v českém prostředí a zároveň ukázat celoevropský kontext.

Saša Uhlová se vrhla do koloběhu špatně placených prací. Reportáže názorně ukazují, že chudí lidé jsou proto, aby se uživili nebo aby uživili své děti, ochotni podstupovat strašné věci. Dlouhodobě je platová nerovnost mezi východem a západem Evropy neudržitelná a ohrožuje evropskou integraci.

Projekt Zničující import ukazuje na příkladu dovozu plodin ze zemí Latinské Ameriky fungování globálního potravinového systému se zvláštním zaměřením na českou roli v něm. Série reportáží a rozhovorů s experty odhalují podíl českého konzumenta na ekologických krizích odehrávajících se na vzdálených kontinentech, které s námi zdánlivě nesouvisí.

Standa Biler se vydává do oblastí, která v českém mediálním kontextu nejsou příliš dobře zmapovaná: do Karviné, na Vítkovsko, Jesenicko či do Krnova. Reportáže poskytují pohled na školství, mimoškolní aktivity dětí, lokální politiku, zaměstnanost, péči o seniory a zdravotnictví a to pomocí rozhovorů s klíčovými aktéry a obyvateli těchto obcí. Dá hlas obyvatelům jednotlivých vybraných obcí a zároveň je usadí do kontextu.

PIKO je série reportážních textů Pavla Šplíchala Apoleny Rychlíkové, které prostřednictvím příběhů uživatelů pervitinu popisují jeden ze zásadních fenoménů české periferie: pervitin. Jak pervitin souvisí s chudobou? Proč se z něj stal motor levné práce v Česku?

Série chce poskytnout informace o vývoji a působení anti-genderového a „protipotratového” hnutí ve střední Evropě a v České republice. Analyzují jejich finanční, personální i politické propojení v rámci zemí střední Evropy.

Přestože máme v Česku jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě, České dráhy ani soukromí dopravci nenabízí smysluplně rychlé a spolehlivé spojení. Jaká je dostupnost kulturního vyžití krajských měst z okolních obcí? Na to se bude v reportážním projektu Kolaps české železnice snažit odpovědět Standa Biler a Pavel Šplíchal.

Série textů Kapesní průvodce daňovou nespravedlností představuje české veřejnosti současnou debatu o různých typech zdanění. Jednotlivé texty vás provedou po nejproblematičtějších aspektech českého daňového systému.

Pandemie koronaviru ochromila většinu světové ekonomiky. Některé byznysové modely jsou pro současnou dobu naopak jako stvořené.

Existuje mezinárodní klimatické dezinfohnutí. Špinavé kampaně, pavědecké konference a manipulující organizace tvářící se jako nezávislé expertní skupiny. O tom je tento pětidílný seriál sociologa Vojtěch Pecky.

V současném světě zmítaném jednou ekonomickou krizí za druhou se otázky peněz, jejich vzniku, povahy a funkcí otevírají stále častěji. Ale o čem se vlastně bavíme, když mluvíme o penězích?

Sociálně kritický seriál, který mapuje současnou podobu dávkového systému v České republice. Pokud je cílem sociálních dávek, aby chudí zůstali chudí a byli pod neustálou kontrolou, dá se říct, že funguje skvěle.

Série textů a podcastů se zabývá pracovními podmínkami lidí, kteří před válkou utekli z Ukrajiny do Česka. Situace po vypuknutí války zvedla vlnu solidarity a pomoci, našli se ale i zaměstnavatelé, kteří důsledky války pojali jako možnost zaměstnat a zneužívat levnou pracovní sílu.