Česká fosilní oligarchie brzdí rozvoj celé země a udržuje ji v pozici fosilního skanzenu.
Projekt platformy Re-set mapuje dotace a peníze z veřejných rozpočtů k firmám vlastněným českými fosilními oligarchy.
Politici, kteří za vším vidí Green Deal ještě před jakýmkoliv vysvětlením, šíří zmatek. Není to zmatek náhodný, ale záměrný.
Dokáže veřejný tlak zastavit pojišťování elektráren a provozů potřebných pro fosilní průmysl? A proč se Daniel Křetínský snaží radit Evropě?
Oligarcha se v novém rozhovoru pro Seznam Zprávy zasnil nad „odsviněným“ světem. Jeden z nejbohatších lidí v zemi má pocit, že svět kvůli jeho hamižnosti málo trpí, a rozhodl se pole zkázy rozorat i v dalších oblastech.
Miliardář Pavel Tykač si z novely energetického zákona chce udělat kapesné. Asi proto, že jeho drahou a špinavou elektřinu z uhlí už nikdo nechce.
Shell přes svou nadaci sponzorovala skupiny, které stojí za popíráním změn klimatu, Projektem 2025 nebo brojí proti reprodukčním právům žen.
Musíme zakázat reklamy fosilního průmyslu a udělat z něj vyvrhele našeho světa.
V barokních prostorách Lužického semináře zve autorské duo Vojtěch Bárta a Alžběta Stančáková diváky na schůzi spolku, vesnickou tancovačku nebo jazykový rychlokurz. Z ambiciózního náběhu na kritiku fosilního průmyslu ale moc nezůstalo.
Krajský úřad Ústeckého kraje vyzval veřejnost, aby do 19. ledna vznesla své připomínky k záměru Ekologické obnovy Lomu Československé armády. Kromě regenerace přírody je plánován i Tykačův projekt Green Mine.
Saúdské fosilní společnosti chtějí rozšířit dodávky do afrických zemí. Zpomalily by tak jejich přechod na obnovitelné zdroje, pro něž jsou v této oblasti ideální podmínky.
Platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set zveřejnila analýzu energetické krize roku 2022 ukazující na zásadní roli fosilních miliardářů.
Časopis One Earth vydal analýzu, která rozebírá dopady činnosti jednotlivých fosilních společností na planetu.
Prodloužení těžby na dolu Bílina doporučené báňským úřadem vzbudilo nevoli studentů, kteří narychlo svolali protest na Malostranském náměstí v Praze.
Ve čtvrtek 20. dubna proběhla v Praze další valná hromada Komerční banky, na níž se rozhodovalo, zda bude Komerční banka dále financovat fosilní byznys Daniela Křetínského.
Několik desítek protestujících využilo výročí, aby upozornilo na kontroverzní spolupráce vysokých škol s fosilním průmyslem v čase klimatické krize.
Vedení společnosti EP Commodities, která patří miliardáři Danielu Křetínskému, před časem oznámilo odchod firmy z České republiky, aby se vyhnula placení daně z neočekávaných zisků. Několik desítek lidí dnes v sídle společnosti připomnělo, že taková praxe je neakceptovatelná.
Letošní klimatické konferenci OSN má předsedat ředitel ropné korporace Sultan Al Jaber. Jeho přítomnost na předsednické židli ale není anomálií, ropní byznysmeni svůj vliv na klimatických panelech dlouhodobě posilují.
Když se řekne Německo a ochrana klimatu, mnoha lidem se vybaví pozice klimatického lídra spíše než bourání vesnice kvůli uhlí v roce 2023. Aktuálně se ale děje právě to druhé.
Nová studie detailně ukazuje, jak vypadal interní klimatický výzkum ropné společnosti ExxonMobil. Předpovědi vědců Exxonu se později takřka beze zbytku naplnily. Společnost je ignorovala.
Z letošní konference vzešlo jedno nepochybné vítězství – na COP 27 byl totiž konečně založen fond pro financování klimatických ztrát a škod, který pomůže lidem v klimaticky nejzranitelnějších oblastech. Vítězství ale mohou slavit i fosilní paliva.
Kritizovaná Energetická charta, která bývá často označována za nástroj, kterým se může fosilní průmysl chránit před řešením klimatické krize, dostala zásadní ránu.
V posledních letech fosilní průmysl oficiálně deklaruje snahu o změnu svého byznys-modelu a o přechod na udržitelnou ekonomiku. Jak vážně lze ale tato prohlášení brát?