Francie | Deník Alarm

Politická scéna ve Francii se otřásá v základech. Za poslední rok se potřetí vyměnil předseda vlády a s ním částečně i kabinet. Rozpočet na následující rok země stále nemá a vypadá to, že tato tragikomedie zatím nemá konce.

Protesty ve Francii se jmenováním nového předsedy vlády neuklidnily. Ve Francii se stále bojuje nejen za sociální jistoty, ale za zachování evropského sociálního státu jako takového.

Vleklá politická krize ukazuje, že Francie potřebuje nejen úplně jinou vládu, ale nejspíš i jiný politický systém, který bude lépe reprezentovat názory občanů.

Ve středu nespokojení Francouzi chystají masivní protesty proti škrtům ve veřejných financích. Než začnou, rozhodl se premiér podrobit kabinet hlasování o důvěře, kterou nejspíš nedostane.

Francouzská politička Marine Le Pen byla odsouzena ke čtyřem letům vězení. Po dobu pěti let se navíc nesmí účastnit žádných voleb. Jak se toto soudní rozhodnutí promítne do politické situace?

Rozhovor s Marie Pochon, poslankyní francouzského Národního shromáždění za zelené.

Odešla zásadní postava francouzské krajní pravice Jean-Marie Le Pen. Jeho rasistická a antisemitská rétorika byla příliš i na jeho dceru Marine.

Francouzský prezident znovu o své vůli nominoval vlastního kandidáta na předsedu vlády, aniž by to s kýmkoli konzultoval. Napětí ve společnosti stoupá.

Vláda premiéra Michela Barniera padla a s ní také pokus schválit rozpočet. Do konce roku zbývá pár týdnů a Macron v ruce mnoho dobrých řešení nemá.

Vývoj ve Francii ukazuje, že volba krajní pravice přestává být tabu a Národní sdružení Marine Le Pen se etabluje na politické mapě. Úzce to souvisí s relativizací minulosti a s normalizací krajně pravicového jazyka.

Francouzský premiér Michel Barnier představil svůj kabinet. Někteří z ministrů jsou však silně kontroverzní. Levice nepolevuje a pokračuje v mobilizaci.

Ve čtvrtek 5. září jmenoval francouzský prezident Emmanuel Macron premiérem republikána Michela Barniera. Političtí představitelé Nové lidové fronty jednohlasně deklarují, že budou hlasovat proti navržené vládě. Jaké jsou jejich šance?

Emmanuel Macron dnes krátce po poledni jmenoval nového předsedu vlády. Stalo se tak po více než dvou měsících, kdy zemi řídili ministři v demisi a zároveň velmi sílilo naštvání nejen politiků, ale i občanů.

Francouzský prezident Macron stále zdržuje proces jmenování nové vlády. Stoupá jeho kritika ze strany levicových stran i veřejnosti. Jeho cílem je rozdrobit levicovou koalici.

Nevídaná krize francouzské Páté republiky se nejspíš dočká druhého dějství. Prezident Emmanuel Macron si po prohraných parlamentních volbách bude vybírat svého premiéra nebo premiérku.

Do letošních her se propsala urbánní, historická a politická specifika Paříže. Přinesou rozsáhlé urbanistické intervence rozhřešení společenských nerovností, které sužují francouzskou metropoli? Anebo je prohloubí?

Emmanuel Macron se zatím vyhýbá pověření Lucie Castets, navržené zástupci Nové lidové fronty, sestavením vlády.

Ve Francii se čekalo vítězství krajní pravice, ale nakonec vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta. Jaký je její program a proč jí francouzští voliči dali šanci?

Vysílání České televize, které mělo přinést hlubší vhled do situace ve Francii, se neslo v duchu strašení marxismem, levicí a levicovým antisemitismem. O situaci ve Francii jsme se nakonec dozvěděli jen velmi málo.

V aktuálním Studiu Alarm si Jan Bělíček, Pavel Šplíchal a Saša Uhlová povídají o výsledcích francouzských voleb, volebním speciálu České televize i o tom, jak by měla vypadat levicová politika.

Francie se dva týdny připravovala na nástup vlády krajní pravice. Vítězem voleb se ale stala levicová koalice. Nástup fašismu byl v zemi zabrzděn.

Nedělní volby do dolní komory francouzského parlamentu přinesly nevídaný úspěch Národnímu sdružení Marine Le Pen. Druhé kolo bude soubojem mezi krajní pravicí a levicovou koalicí.

Ve Francii se bude rozhodovat o dalším směřování země. Vedle černých scénářů, které přisuzují vítězství krajní pravici, se do popředí dostává i sjednocená Nová lidová fronta. Jak vznikla a jaké má šance?

Předseda Národního sdružení Jordan Bardella se díky TikToku stal hvězdou francouzské extrémní pravice. Co má společného s Donaldem Trumpem a Filipem Turkem a jak čelit nástupu nového typu politiků.

Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo studentům afrického Sahelu, že ruší jejich studijní pobyty ve Francii.

Další díl podcastu Kolaps se věnuje už několikatýdenním nepokojům ve Francii, jejich příčinám i možným následkům a posílení krajní pravice.

Záběry zachycující smrt 17letého Nahela vyvrátily původní policejní verzi incidentu. Staly se ale také rozbuškou masivních protestů napříč Francií. Ty dávají vzpomenout na nepokoje z roku 2005, které trvaly tři týdny.

„Zatímco Houellebecq dělá operu, já spíš metal,“ říká francouzská spisovatelka Virginie Despentes. Její anarchistický feminismus přináší nové formy angažovanosti do reality 21. století.

Sen Emmanuela Macrona, že vstoupí do dějin jako prezident reformátor, se začíná rozplývat. Kvůli snaze obejít hlasování v dolní komoře a schválit důchodovou reformu pomocí článku 49.3 čelí prezident masivním protestům.

Na konci ledna se ve Francii opět demonstrovalo proti důchodové reformě premiérky Elisabeth Borne. Sešlo se téměř 2,8 milionu demonstrujících.