Donald Trump představil světu Radu míru plnou válečných zločinců a sám sní o její proměně v developerskou utopii. Důsledky se týkají i Evropy.
Češi si často neuvědomují, že jejich rasismus a povýšenost vůči jiným etnikům a národům se rychle může otočit proti nim. Naposledy se takto nepřijatelně vyjadřoval Alexandr Vondra o „Eskymácích“, tedy původních Gróňanech.
S politologem Pavlem Baršou o demokracii, autoritářství, liberálním globalismu a jeho konci, o USA, Ukrajině, Rusku, Íránu, Izraeli, Gaze a Číně, o Donaldu Trumpovi a Kamale Harris.
K čemu může vést izraelský útok na Gazu? Nahradil studenou válku horký mír? A kdo usiluje, aby se ze zakládajících dokumentů OSN staly jen cáry papíru? O nových podobách války, ale i o proměnách geopolitického uspořádání se Petr Bittner bavil s politologem Pavlem Baršou.
Bývalý ministr zahraniční USA za sebou zanechal odkaz plný kontroverzí, od sporné Nobelovy ceny za mír až po nabourávání demokracie v zahraničí.
Bezpečnostní poradce Joe Bidena naznačil obrat v zahraniční politice a konec takzvaného Washingtonského konsensu. V mezinárodním systému se mezitím utváří novodobá skupina „nezúčastněných“ zemí.
Německý sociolog a bývalý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro sociální výzkum zasazuje ruskou agresi na Ukrajině do geopolitického kontextu a předvídá, co bude následovat po válce: mír, nebo další, globálnější konflikt? Přetiskujeme rozhovor z nového čísla A2.
Víkendová smršť, jejímž vrcholem bylo vyhoštění osmnácti ruských agentů, potvrdila, že zpravodajské informace jsou pro české politiky v první řadě nástrojem k zisku politických bodů.
Spouštíme krátký seriál o historii velmi specifických česko-izraelských vztahů. Jeho první díl se zabývá pozitivními vazbami prvorepublikového Československa k sionismu a klíčovou rolí TGM pro jejich budoucí nastavení.
Čína se snaží po světě šířit svůj ekonomický vliv. Je ale její diplomacie dluhových pastí skutečným cílem, nebo zjednodušujícím narativem? A nepadá do pasti v některých případech právě sama Čína?
Nedávná smrt českých vojáků v Afghánistánu vyvolává další velké otazníky nad takzvanou válkou s terorismem.
Postoj Babišovy vlády k Evropské unii vypovídá o pasivitě, absenci solidarity a posunu k orbánizaci.
V souvislosti s vyjednáváním o nové vládě se rozhořela i debata o zahraniční politice ČR. O jejím obsahu je ale skoro nemožné diskutovat. Správný názor je předem daný.
Česká tisková kancelář si upravila mezinárodní právo v případě přesunu české ambasády do Jeruzaléma.
Oslovili jsme řadu osobností i naše redaktory s otázkou, které světové a domácí události roku 2017 považují za klíčové a proč.
Rozhodnutí Donalda Trumpa uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele je nezodpovědné, odporuje mezinárodnímu právu a dál zvyšuje napětí v regionu.
Pracuje se na novém „mezinárodním společenství“, na novém bloku mocných „lídrů světa“. Evropa v něm ale chybí.
Poslanecký návrh na ústavní změnu, usnadňující vyslání českých vojáků do zahraničí, je velmi praktický, realistický a hlavně – nebezpečný.
Nacionalisté se dojemně bratří napříč Evropou, neboť mají v EU společného nepřítele. Co by se ale stalo, kdyby jejich snahy byly úspěšné?
Západní demokracie ohrožují falešné zprávy. Předtím se totiž nikdy nelhalo.
Česko chce novým kontraktem s asijským partnerem stimulovat ekonomiku a také zvýšit vlastní bezpečnost.
Návštěva čínského prezidenta hýbe českým mediálním prostorem. Jsou ale řeči o bezpečnostní hrozbě a podlézání na místě?
Žijeme v době hybridních konfliktů. Válečné akce ISIS i aktivity Číny v Jihočínském moři mají něco společného.
Reálná politika a státní zájmy určují politické vztahy více než jakákoliv ideologie.
Džihádisté z muslimské společnosti dělají rukojmí svých destruktivních ideologií. To samé v Evropě činí etnonacionalisté.
Přinášíme exkluzivní rozhovor s britským novinářem Paulem Masonem o ekonomických alternativách, selhání eurozóny a hrozbě nové hospodářské krize.
Západ má sice tradičně dobré vztahy se Saúdskou Arábií, ale její aktivity nejen v Jemenu by ho měly začít znepokojovat.
Vztahy mezi USA a Izraelem jsou napjaté kvůli debatám nad uzavřením dohody o íránském jaderném programu.
Teroristické útoky v Evropě ze strany islámských radikálů nemůžeme vyloučit, představují však zcela marginální nebezpečí.
Poté, co kurdské jednotky YPG odrazily útok Islámského státu v Kobani, dostali se islamisté na severu Sýrie do defenzívy.