mezinárodní politika | 2. stránka | Deník Alarm

Kdo rozmetal konsensus paměti a k čemu může dojít, když se historie stane nástrojem politiky, dozvíte se v rozhovoru s profesorem Evropské univerzity v Petrohradě, historikem Alexejem Millerem.

S ohledem na všechny aktuální světové hrozby se poprask kolem průjezdu amerických jednotek Českem jeví jako strašidelný zámek z Matějské pouti.

Současná krize na Ukrajině ukazuje, že hodnoty společnosti nemusejí zcela ladit s geopolitickým zájmem států.

Jan Keller nedávno vystoupil na semináři Institutu Václava Klause, kde spolu s ultrapravicovými intelektuály varoval před multikulturalismem. Ve stejném duchu byl i jeho rozhovor pro Parlamentní listy.

Čtvrté výročí války v Sýrii se setkalo s nezájmem okolního světa. Pozornost si pro sebe uzurpuje Islámský stát. A lidé, o jejichž životy bychom se měli zajímat, zůstávají v pozadí.

Západ se ve jménu „demokracie“ neúprosně posouvá směrem k postsovětskému Rusku – vojensky, politicky i ekonomicky. Existuje východisko?

Rusko a Západ se ocitají na straně zla i na straně dobra. Záleží na tom, z jakého koutu zeměkoule se na ně díváte.

Falešní přátelé Ukrajiny, podporující eskalaci konfliktu, jsou motivováni spíše protiputinovským revanšismem než snahou pomoci obyčejným Ukrajincům.

Zatímco válka na Ukrajině směřuje k eskalaci, Amerika předvádí nové manévry a prostor pro program nové řecké vlády se zužuje.

Zločiny Ruska na Ukrajině nelze obhajovat chováním USA. Moskva se ve skutečnosti chová podobně jako hitlerovské Německo.

Protiputinovská argumentace dlouhodobě staví na chatrných základech. O čem to svědčí? V porušování mezinárodního práva je dnes Rusko učenlivým žákem Západu.

Eurokomisařka Věra Jourová prohlásila, že v právě vyjednávané smlouvě TTIP je „rizik méně než šancí“. Co se skrývá za touto zdvořilostní frází?

Jakých chyb se dopustila česká vláda v ukrajinské krizi? A proč bychom měli v Evropské unii prosazovat rušení sankcí namířených proti Rusku?

Barack Obama vstupuje do poslední fáze svého působení v Bílém domě. Jaký bude jeho odkaz?

Česká debata týkající se politiky vůči syrským Kurdům se často soustředí především na údajný cynismus Turecka. Skutečnost je však složitější.

Česká republika řeší svůj postoj k dohodě známé pod zkratkou TTIP. Hlavním cílem dohody je však posílení hegemonického postavení USA a velkých korporací.

Zahraniční politika ČR čelí novým výzvám na Středním východě. Měla by při tom důkladněji reflektovat průběh antidžihádistického tažení západních zemí.

Po Zemanově návštěvě Pekingu se na Ministerstvo zahraničních věcí snesla kritika mainstreamových médií. Ta je však založená především na stereotypech a ignoranci. Jak vypadá zahraniční politika ČR ve skutečnosti?

Jak by měla vypadat česká zahraniční politika? Cestu je třeba hledat v pokračování v české humanistické tradici, která souvisí i s duchem Charty 77.

Česká zahraniční politika se potýká s deregulací. Ta hraje magickou roli nástroje, který má dovést svět k absolutní svobodě a konečnému míru, ale přitom si zahrává s válkou a chrání především zájmy mocných.

V rozhovoru s Noamem Chomským, který vznikl u příležitosti jeho návštěvy v Česku, jsme se zabývali studenou válkou, jadernými zbraněmi, klimatickými změnami a hrozbami pro přežití lidstva. „Míra destrukce živočišných druhů je dnes zhruba na stejné úrovni, jako byla před pětašedesáti miliony let, když do Země narazil asteroid.“

Ekonomické zájmy ČR by neměly být ohrožovány lidskoprávní politikou, tečka. Je vůbec možné takové stanovisko hájit, aniž by se tím dotyčný zcela zdiskreditoval ve slušné společnosti lidí, kteří nemyslí jen na peníze? Tak nějak zněla teze, nad níž uspořádaly Masarykovy debaty zatím poslední diskusní setkání. To se konalo přesně týden po kontroverzní vládní tiskové konferenci […]

Konflikt na Ukrajině přináší mnoho příkladů propagandy a dezinformací na obou stranách. V jejich změti je často těžké se orientovat. Čemu lze ještě věřit a co už je lež? Ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl polemicky reaguje na článek ekonoma Petra Gočeva z 20. dubna o příkladech protiruské propagandy v českých a zahraničních médiích. A Gočev mu odpovídá.   […]

V rozhovoru s ekologickou ekonomkou Naďou Johanisovou jsme se zaměřili na otazníky, které visí nad transatlantickou smlouvou USA-EU. „Místo abychom měli Evropu, která naslouchá hlasům občanů-voličů, budeme mít Evropu, která poslouchá evropské a americké firemní lobbisty – a má to navíc úředně posvěceno,” říká.   Na veřejnost začínají pronikat informace o připravované zóně volného obchodu mezi […]

Smlouva mezi EU a USA o volném obchodu se na první pohled zdá jako beznadějně nudné téma, jenže v posledních týdnech se z dobrých důvodů stala žhavou novinkou předvolebního boje. Jak nás tato smlouva, připravovaná v utajení, ovlivní? A máme se bát, že poškodí farmářské trhy, nebo je to jen předvolební tahák?

Při pohledu na česká média se zdá, že na Ukrajině je všechno nad slunce jasné. Na jedné straně stojí autokrat Putin, který násilně zabírá cizí území jako kdysi Hitler, na druhé straně je demokratický Západ, který sice vystupuje trochu slabošsky, ale v zásadě mu jde o blaho Ukrajinců. Je evidentní, kdo představuje zlo, kdo dobro […]

V geopolitické koncepci imperialismu není Střední Amerika než přirozeným přívěskem Spojených států. Dokonce ani Abraham Lincoln, který také pomýšlel na anexi jejího území, neunikl diktátu doktríny Manifest Destiny, který velmoc uplatňovala na sousední oblasti. V polovině 19. století „filibuster“ čili pirát William Walker, jenž působil ve jménu bankéřů Morgana a Garrisona, vpadl do Střední Ameriky […]

Jižní hranice Evropy zažila horký podzim. Vzhledem k pokračující občanské válce v Sýrii i přetrvávající nejistotě v dalších zemích severní a střední Afriky zesílily ve Středozemním moři migrační proudy. Pozornost světa k této situaci přitáhlo především ztroskotání plavidla 4. října u Lampedusy, při kterém zahynuly tři stovky běženců. Současně však migranti zintenzivnili boje za svá […]

Každý rok vychází přehled o zásobách, těžbě a spotřebě světových zdrojů energie, který vydává známý energetický koncern British Petroleum. A je to opravdu zajímavé čtení. Zejména proto, že díky němu vidíme souvislosti vývoje ve světové ekonomice a – jak jinak – i ve světové politice. Jinými slovy: ukazuje, co nás nejspíše čeká a nemine. „Zřejmě […]