rusko-ukrajinská válka | Deník Alarm
Na české politické scéně se kromě voleb neudálo nic, co by mělo smysl si pamatovat. Čeští politici nevnímají, co se v okolním světě děje, a věnují se dál svým prioritám v podobě výstavby dálnic a jiných uklidňujících činností, které odvádějí pozornost od rozkladu světa.
Reportáž z rozloučení s Davydem Čyčkanem, který zahynul po dronovém útoku, připomínal protest, ale i historické obrazy anarchistického odboje.
O nejnovějších jednáních o příměří na Ukrajině a o vztazích mezi Trumpem, Putinem a Zelenským jsme si ve Studiu Alarm+ povídali s bezpečnostním analytikem Michalem Smetanou.
Radikální umělec, jehož výstavy napadali neonacisté, kteří je považovali za „antiukrajinskou propagandu“, padl v boji proti okupantům. Věřil, že jako anarchista má být spolu s obyčejnými lidmi.
V Kramatorsku poblíž frontové linie jsme si s Michaelem Lallou z amerického Wisconsinu povídali o dobrovolnictví na Ukrajině. Co ho přivedlo do Doněcké oblasti, aby zde ve staré Ladě evakuoval lidí z frontové linie?
Během několika měsíců jsme se dostali od sebevědomého Trumpova chvástání, že uzavře mír mezi Ukrajinou a Ruskem do 24 hodin, ke stavu, kdy mír možná nebude vůbec.
Hostem Kolapsu byl výzkumník a politolog Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vedle obrovských lidských ztrát a zbytečného utrpení má ruská agrese přímé dopady také na klima. Ty odpovídají ročním emisím jedné vyspělé země.
Práce načerno, šikana v práci a nevyužitá kvalifikace. To všechno jsou problémy, na které ukrajinští migranti narážejí. Zároveň přibývá legálně zaměstnaných běženců.
Rozhovor s Tarasem Bilousem, ukrajinským historikem a esejistou, který od počátku ruské agrese slouží v ukrajinské armádě.
Od začátku války na Ukrajině na Rusko dopadají balíčky sankcí. Ale ruský vojenský průmysl nadále existuje a zdroje čerpá ze stínové ekonomiky.
V otevřeném dopise představitelů ukrajinské občanské společnosti se mluví o solidaritě s Palestinou a odmítá se srovnávání pomoci západních zemí Ukrajině a Izraeli. Dopis podepsalo na tři stovky veřejně činných osobností.
Protiruská nenávist je zbraň, která slouží současné ruské vládě – a zároveň nás zbavuje našeho lidství. Nejnověji se nám to rozhodla připomenout umělecká skupina Ztohoven. Komentář Ondřeje Slačálka.
Rozhovor s umělkyněmi Mashou Kovtun a Darjou Lukjanenko o přístupu galerie v Náchodě k dílům z bývalého Sovětského svazu připomíná, že i umění je sférou, skrze niž Rusko rozšiřuje svůj vliv.
Přesně před rokem začala ruská invaze na Ukrajinu. Na to, jak může konflikt skončit, ale i na to, jak se proměnilo jejich vnímání invaze, jsme se zeptali široké škály odborníků.
Zveřejňujeme polemickou reakci na článek Ondřeje Slačálka ze strany iniciátorů petice Mír a spravedlnost, která vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině.
Petice za mír a spravedlnost nenabízí protiváhu k naivnímu triumfalismu vlády a části médií. Situaci vnímá z hlediska „evropských domácností a firem“ a hází přes palubu Ukrajince i Rusy.
Tři přeživší z Chersonu, Nové Kachovky a Kachovky popisují mučení a nelidské zacházení, kterému byli vystaveni po zatčení ruskou armádou.
Region, kterému v posledních letech pozornost věnovaly především Rusko a Čína, se dostává do zorného pole Západu. Co se sympatiemi Latinské Ameriky k Moskvě udělala válka na Ukrajině?
Ukrajinská armáda má za sebou tento víkend pravděpodobně největší vojenský úspěch od odražení ruských vojska od Kyjeva z letošního dubna. Jaký vývoj lze nyní očekávat? Zeptali jsme se bezpečnostního analytika Michala Smetany.
Ukrajinský socialista a internacionalista vysvětluje svůj postoj k rusko-ukrajinské válce a ukrajinské vládní politice. Právo na sebeurčení je také právem bránit se proti Putinově agresi.
V sobotu došlo k atentátu na dceru prominentního ruského ideologa Alexandra Dugina. Jaké měla postavení v současném ruském establishmentu? Mluvili jsme s rusistou Tomášem Glancem.
Německý sociolog a bývalý ředitel Ústavu Maxe Plancka pro sociální výzkum zasazuje ruskou agresi na Ukrajině do geopolitického kontextu a předvídá, co bude následovat po válce: mír, nebo další, globálnější konflikt? Přetiskujeme rozhovor z nového čísla A2.
Děti ukrajinských uprchlíků, které nezískaly místo ve škole, mohou denně docházet do tzv. adaptačních skupin, kde mají i terapii. Skupiny jsou však v nejistotě, zda budou moct od listopadu fungovat dál.
Od začátku války vznikají na Ukrajině dobrovolnické skupiny a iniciativy pomáhající civilistům i armádě. Mluvili jsme s členkou ženské skupiny Květ.
Evropa prý nezištně pomáhá Ukrajincům. V takovém vnímání pomoci se ale ztrácí práce ukrajinských komunit v jednotlivých evropských zemích.
Ve válce na Ukrajině neumírají jen vojáci a bezbranní civilisté, ale také zvířata. Některá zůstala opuštěná v zařízeních, kde bez pomoci lidí nepřežijí.
Česká republika společně s V4 dostala výjimku z balíčku sankcí proti Rusku. S nákupem ropy by vláda chtěla pokračovat až do roku 2024. Budeme tedy dále financovat Putinovu invazi?
Prohlášení organizace Ruské socialistické hnutí (RSD) a ukrajinské strany Socialnyj ruch (Sociální hnutí) k současné ruské invazi na Ukrajině a k postojím některých levicových aktérů.
Boj proti přijetí necelých dvou tisíc uprchlíků ze Sýrie se zpětně jeví směšný. Totéž platí pro inkluzi ve školství, které nyní musí integrovat tisíce ukrajinských dětí.