vyloučená lokalita | Deník Alarm

Na janovských ulicích se v roce 2008 začal psát konec neonacistické Dělnické strany. Zároveň místo získalo mediální nálepku „největšího českého ghetta“, které se nemůže zbavit.

Poslední ukázka z připravované knihy PIKO, kde se podíváme do vyloučené lokality. Jen málokdo tady nebere, pervitin je doslova všude, a i když se sami vyhnete závislosti, váš život přesto zásadně ovlivní.

Mostecké zastupitelstvo schválilo ve čtvrtek rozpočet na výstavbu takzvaných čunkodomků. Jde o nejhorší možnost nejen pro obyvatele Chanova, ale pro celý Most.

Děsivá úroveň komunálních voleb u nás není nic nového. Pochodeň rasismu pomáhaly v době po ekonomické krizi zažehávat hlavně etablované politické strany. 

Přispět v crowdfundingové kampani sociálně vyloučené lokalitě se může vyplatit. Odměnou za příspěvek je prohlídka čtvrti.

Dvě ubytovny v Ústí nad Labem mají být v důsledku změny zákona zrušeny. O bydlení může přijít více než dvě stě lidí, včetně rodin s malými dětmi nebo důchodců.

Proromský aktivista i zastupitel za DSSS se shodnou na jedné věci: v Duchcově je klid. Vyprázdněné ulice ale neznamenají, že město nemá problémy.

Pozlátko historické pevnosti Josefov skrývá pod povrchem město plné sociálního vyloučení a rasismu.

Vytváření lokalit, v nichž se sociálně slabým přestává vyplácet doplatek na bydlení, se prosazuje i v Ústí nad Labem.

Více než sto brněnským rodinám hrozí začátkem příštího roku vystěhování. Šance, že si najdou nové bydlení, je mizivá.

V Praze se jasně vyjevuje rozpor mezi počtem lidí bez domova a množstvím prázdných domů, které podlehly procesu gentrifikace.

Pořad České televize Zlatá mládež konfrontuje svět „dole“ a „nahoře“. Týdenní výpravy pětice mladých milionářů ale k opravdové změně perspektivy nevedou.

Nejbohatší lidé světa jsou často obviňováni z vykořisťování zbytku společnosti. Ani oni to ale nemají lehké – vždyť jim náleží téměř polovina celosvětového bohatství.

Roman Onderka je kreativní primátor. Kromě funkce hlavního cenzora zastává i pozici samozvaného arbitra vkusu. Reprezentuje přístup, který je pro brněnskou radnici v posledních letech typický – vyznačuje se nechutí ke spolupráci s občanskou společností, nezájmem o příčiny sociálních problémů města a důrazem na sebeprezentaci.