výtvarné umění | Deník Alarm
Studenty uměleckých škol protestující za Palestinu, festival Těla touží uvěřit nebo letošní PAF zmiňují respondenti naší pravidelné výroční ankety ze scény výtvarného umění.
Putování zimní krajinou, péče o opuštěné hroby, více-než-lidská vzájemnost a guerillové zahradnictví. Poslední díl podcastu Raut se věnuje duchovnímu a více-než-lidskému rozměru umělecké praxe.
Kniha Periferní průvodce Prahou provádí čtenářstvo okrajovými částmi hlavního města a doporučuje k návštěvě neobvyklá místa, která bývají turistům zpravidla skrytá. Hlavně ale poskytuje návod, jak objevovat město po svém.
„Zákony proti trans lidem jsou škodlivé. Chci, aby se kategorie ‚trans umění‘ stala součástí diskurzu o kultuře a společnosti.“ Rozhovor s umělkyní, jejíž intimní díla vyjadřují komplexnost bytí.
Miriama Kardošová a Tina Hrevušová performují v surreálných a znepokojivých maskách, které jim pomáhají vystoupit z vlastní komfortní zóny. Berou s sebou i publikum a skrze performance vycházející z vlastních traumat se společně vydávají k sebereflexi.
Když vyčleňujeme děti a pečující osoby z kulturního života, ochuzujeme se o velkou řadu pohledů a zkušeností, děti nám nastavují zrcadlo. Rozhovor s kurátorem Petrem Dlouhým a umělkyní Bárou Šimkovou o vytváření prostorů pro mezigenerační setkávání a podpůrných struktur pro rodiče v uměleckém vzdělávání.
Iván Argote přenesl do Galerie Rudolfinum výtvarný dialog o dekoloniálních tendencích a vizuálním aktivismu. Jak se vlivem této optiky mění naše zakoušení veřejného prostoru?
Ukrajina ve válce ztrácí celou jednu generaci umělců a důsledky mohou být nedozírné. Podobně nebezpečné je podle kurátorky a umělkyně ale i to, že svět pohlíží na ukrajinské umění jen prizmatem války.
Olina Francová, Alexandra Horová a Magdalena Cubrová spolu na začátku devadesátých let založily výtvarnou skupinu KOZA NOSTRA. Jak dnes vzpomínají na devadesátá léta a co si myslí o současném feminismu?
Kyjovská výtvarnice a ekologická aktivistka získala Cenu Jindřicha Chalupeckého za své aktivity na pomezí malby, konceptuálního umění a guerillového gardeningu.
V Galerii Rudolfinum je k vidění putovní výstava britského kurátora Nadima Sammana. Ptá se v ní, co vše (ne)víme o našich digitálních zařízeních, která nám postupně přirostla k tělu.
Bienále Ve věci umění, aktivita brněnské platformy Terén nebo otevření nového sídla Muzea moderního umění ve Varšavě zmiňují respondenti naší pravidelné výroční ankety ze scény výtvarného umění.
Jeden z nejvýznamnějších polských avantgardních umělců se na své retrospektivě v GMU Hradci Králové ptá na smysl a zdroj inspirace a kreativity.
Petice proti AVU jako další kolo kulturních válek devadesátkového establishmentu proti ženám a mladým lidem.
Z osmi původních maleb se na sídliště vrátila už třetí. Iniciativa Martina Kleibla má v plánu obnovit všechny.
Na internetu dostupná výstava Regeneration spojila umělce z Čech, Norska, Islandu a dalších zemí. Projekt kreativního týmu Artyčok.tv a dalších autorů se zabývá tématy udržitelného zemědělství, vztahu kultury a přírody nebo současných vyhrocených debat o dekolonizaci.
Umělkyně Ruth Patir se nechala slyšet, že svoji výstavu (M)otherland zpřístupní teprve tehdy, až se válčící strany dohodnou.
Galerie Bunkr má ambici v Mostě prezentovat to nejkvalitnější současné výtvarné umění. O tom, jaké to je dostávat progresivní umění do okrajového regionu, s galeristou Luďkem Proškem.
Mezi letošními laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se ocitl i kolektiv No Fun, který stojí rozkročený mezi světem videoher, uměním, teorií a queer aktivismem. Proč by měli videoherní vývojáři navštěvovat galerie a jak se videoherní průmysl staví ke queer perspektivám?
Výstava Myšlení obrazem v Galerii hlavního města Prahy představuje úctyhodný počet čtyřiceti tří autorek a autorů různých věkových kategorií i médií. Navazuje na stejnojmennou knihu filozofa Miroslava Petříčka, který je i jedním z autorů koncepce výstavy.
Iniciativy upozorňující na neudržitelnost současného stavu financování kulturní práce nebo reakce na události v Palestině zmiňují respondenti naší pravidelné výroční ankety ze scény výtvarného umění.
Vůdčí osobnost britského kolektivu COUM Transmision a industriálních pionýrů Throbbing Gristle se v holešovickém DOXu dočkala pozoruhodné retrospektivy. Od návštěvníků ale žádá, aby si veškerý kontext o umělcích nastudovali sami.
Retrospektivní výstava ze sbírek Národní galerie slibovala reinterpretaci dějin českého poválečného umění. Nakonec ale příliš mnoho důležitých postav opomíjí.
Konceptuální umělec Jens Haaning předal Muzeu moderního umění v Aalborgu jako výsledek zakázky bílá zarámovaná plátna. Bankovky si ponechal.
Rozhovor s umělkyněmi Mashou Kovtun a Darjou Lukjanenko o přístupu galerie v Náchodě k dílům z bývalého Sovětského svazu připomíná, že i umění je sférou, skrze niž Rusko rozšiřuje svůj vliv.
S úspěšnou malířkou a letošní laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého o vlastních cestách k feminismu, radosti z malby, překonávání mistrovského modelu i důležitosti sdílených zkušeností.
Řada antifašistických umělců musela opustit Československo po zabrání velké části území nacistickým Německem. Jejich cesty i osudy byly plné útrap. Přesto je čekal lepší život než ty, kteří zůstali.
Po mnichovských událostech a záboru československého pohraničí se tématem číslo jedna stává nejen uprchlická krize, ale také postupná fašizace druhé republiky. Obojí proniklo i do českého výtvarného umění.
Další díl pořadu Antifascist Art ukazuje, že angažovanému antifašistickému umění se ve třicátých letech nevyhýbali ani surrealisté, kteří pracovali s podvědomím.
Protesty berlínské kulturní obce se snaží upozornit na neúměrnou podporu privátní Kunsthalle z veřejných zdrojů a na napojení některých jejích představitelů na ruské oligarchy.